Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

§ 9 ZoVZP - Výše a způsob placení pojistného na zdravotní pojištění a penále

3.2.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.2.2.9
§ 9 ZoVZP – Výše a způsob placení pojistného na zdravotní pojištění a penále

Ing. Antonín Daněk

Úplné znění

Ustanovení související

  • Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění (ZPVZP)

    • § 3, 5, 6 – odvod pojistného za zaměstnance

Komentář
Komentář

Klíčovou otázkou pro všechny plátce je výpočet výše pojistného a způsob jeho placení, kdy v prvním odstavci je k této problematice uveden odkaz na samostatný zákon o pojistném na veřejné zdravotní pojištění. Druhý odstavec se týká poměru hrazení pojistného mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem.

Při výpočtu výše pojistného vychází zaměstnavatel ze zúčtované hrubé mzdy zaměstnance včetně případného započtení dalších složek příjmu podle § 3 odst. 1 ZPVZP. Výše pojistného činí 13,5 % z vyměřovacího základu za rozhodné období, kdy tímto rozhodným obdobím je u zaměstnance standardně kalendářní měsíc. Vypočtené pojistné se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. Takto vypočtená výše pojistného představuje částku, kterou zaměstnavatel za zaměstnance odvádí té zdravotní pojišťovně, u které je zaměstnanec pojištěn v měsíci, za který je příjem zúčtován. To znamená, že zdravotní pojišťovně musí být poukázáno pojistné ve výši 13,5 % z úhrnu příjmů zaměstnance, započitatelných v příslušném kalendářním měsíci do vyměřovacího základu, zaokrouhleno na celou korunu směrem nahoru. Jakýkoliv jiný výpočet není přesně v duchu zákona.

Z hlediska podílu zaměstnance a zaměstnavatele na celkové úhradě pojistného je nejpoužívanější variantou situace, kdy zaměstnavatel:

  • jednu třetinu z celkové částky pojistného (sraženou zaměstnanci) zaokrouhlí na celou korunu směrem nahoru a

  • sám ze svých prostředků pak zaplatí rozdíl mezi takto vypočtenou jednou třetinou a celkovou výší pojistného, placeného za příslušný kalendářní měsíc za zaměstnance.

Příklady

Příklad

Hrubý příjem zaměstnance – vyměřovací základ pro výpočet pojistného = 22 880 Kč.

Zaměstnavatel po zaokrouhlení odvede pojistné = 0,135 x 22 880 = 3 089 Kč.

Zaměstnanci strhne z platu = 3 089 : 3 = 1 030 Kč (zaokrouhleno nahoru).

Zaměstnavatel uhradí ze svých prostředků = 3 089 – 1 030 = 2 059 Kč.


V následujícím příkladu již není nutno zaokrouhlovat část pojistného, hrazenou zaměstnancem.

Příklady

Příklad

Hrubý příjem zaměstnance – vyměřovací základ pro výpočet pojistného = 25 400 Kč.

Zaměstnavatel po zaokrouhlení odvede pojistné = 0,135 x 25 400 = 3 429 Kč.

Zaměstnanci strhne z platu = 3 429 : 3 = 1 143 Kč.

Zaměstnavatel uhradí ze svých prostředků = 3 429 – 1 143 = 2 286 Kč.


Jednou z nesprávných variant výpočtu výše pojistného je situace, kdy zaměstnavatel:

  • vypočte pojistné ve výši 4,5 % z hrubého příjmu zaměstnance a tuto částku zaokrouhlí nahoru a současně

  • vypočte pojistné ve výši 9 % z hrubého příjmu zaměstnance a tuto částku taktéž zaokrouhlí nahoru.

Tímto postupem dochází ke „korunovým“ rozdílům, v konečné fázi v neprospěch