Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

§ 3a ZPVZP - Vyměřovací základ OSVČ

1.2.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.1.1.30001
§ 3a ZPVZP – Vyměřovací základ OSVČ

Ing. Antonín Daněk

Úplné znění


Ustanovení související

  • Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění (ZPVZP)

    • § 7 a 8 – odvod pojistného za osoby samostatně výdělečně činné

    • § 24 – povinnosti osob samostatně výdělečně činných

  • Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (ZoVZP)

    • § 5 písm. b) – osoba samostatně výdělečně činná

    • § 7 – plátcem pojistného je stát

  • Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP)

    • § 7 odst. 1 a 2 – příjmy z podnikání a z jiné samostatné činnosti

    • § 7 odst. 6 a 8 – příjmy autorů

    • § 24 odst. 1 a 2 – výdaje vynaložené na dosažení zajištění a udržení příjmu

  • Nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů

  • Vyhláška č. 325/2016 Sb., o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2015, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2015, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2017 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2017 a o zvýšení důchodů v roce 2017


Komentář
Komentář

Odstavec 1

Vyměřovacím základem u osoby samostatně výdělečně činné je 50 % příjmů ze samostatné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení zajištění a udržení. Vykazuje-li tedy pojištěnec příjmy ve smyslu ustanovení § 7 odst. 1 a 2 ZDP, považuje se ve zdravotním pojištění za osobu samostatně výdělečně činnou.

Příjmy autorů

K datu 1. 1. 2014 došlo ke změně v ustanovení § 7 odst. 6 ZDP, kdy příjmy autorů uvedené v odstavci 2 písm. a) plynoucí ze zdrojů na území České republiky byly samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně za předpokladu, že úhrn těchto příjmů od téhož plátce nepřesáhl v kalendářním měsíci 10 000 Kč. Toto zevšeobecňující či rozšiřující pojetí („příjmy autorů”) však vydrželo pouze kalendářní rok 2014 a od 1. 1. 2015 v podstatě došlo k návratu k právní úpravě platné před datem 1. 1. 2014.

To znamená, že od 1. 1. 2015 je samostatným základem daně pro daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně příjem autora za příspěvek do novin, časopisu, rozhlasu nebo televize plynoucí ze zdrojů na území České republiky za předpokladu, že úhrn těchto příjmů od téhož plátce daně nepřesáhne v kalendářním měsíci 10 000 Kč a jde o příjem uvedený v § 7 odst. 2 písm. a) ZDP.

Pokud má pojištěnec jako autor v rozhodném období kalendářního roku (byť nepravidelné) příjmy, považuje se z tohoto pohledu ve zdravotním pojištění za osobu samostatně výdělečně činnou, s výjimkou dále uvedenou, a to se všemi právy a povinnostmi, které z této skutečnosti vyplývají.

Touto výjimkou jsou příjmy zdaňované u zdroje, který je vyplácí, kde je z daňového hlediska uplatněn postup podle § 36 odst. 2 písm. s) a § 7 odst. 6 ZDP, kdy zvláštní sazba daně z příjmů plynoucích ze zdrojů na území České republiky činí 15 % z příjmů autorů v případě, že výše honoráře nepřesáhne od 1. 1. 2014 v kalendářním měsíci 10 000 Kč (do konce roku 2013 se jednalo o částku maximálně 7 000 Kč měsíčně). Z příjmů této povahy se pojistné platilo do konce roku 2008, s účinností od 1. 1. 2009 již tyto příjmy povinnosti placení pojistného na zdravotní pojištění nepodléhají.


Odstavec 2

Stanovení výše vyměřovacího základu

V souvislosti se zrušením maxima ve zdravotním pojištění byla v tomto ustanovení s účinností od 1. 1. 2015 vypuštěna problematika týkající se maximálního vyměřovacího základu, současně se začleněním způsobu výpočtu průměrné mzdy pro účely zdravotního pojištění. Dále je zde zakotvena povinnost dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ, platný pro OSVČ, mimo výjimek uvedených v následujícím odstavci 3.

Minimální měsíční vyměřovací základ OSVČ pro rok 2017 je určen sazbou 50 % z částky průměrné mzdy 28 232 Kč, tj. 14 116 Kč. Minimální výše zálohy OSVČ pro rok 2017 se vypočte jako 13,5 % z částky 14 116 Kč a zvyšuje se tak od ledna 2017 na   1 906 Kč. Dnem úhrady je připsání platby na příslušný příjmový účet zdravotní pojišťovny, případně platba v hotovosti na pokladně zdravotní pojišťovny.

Alespoň minimální zálohu 1 906 Kč nemusejí od ledna 2017 platit ty OSVČ:

  • pro které je při souběhu se zaměstnáním jejich samostatná výdělečná činnost vedlejším zdrojem příjmů a

  • pro které neplatí ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ podle § 3a odst. 3 ZPVZP.

V letech 2013 a 2014 nebyla účinná ustanovení o maximálním vyměřovacím základu. S účinností od 1. 1. 2015 byl maximální vyměřovací základ kompletně zrušen vypuštěním příslušných ustanovení v ZPVZP. To znamená, že již není stanoveno maximální pojistné za rozhodné období kalendářního roku a ani maximální výše zálohy OSVČ.

Rozhodné období

Rozhodným obdobím pro placení pojistného osobami samostatně výdělečně činnými je ve zdravotním pojištění kalendářní rok. Nejkratší poměrnou částí tohoto období je kalendářní měsíc, což mimo jiné znamená, že podniká-li pojištěnec jako OSVČ v příslušném kalendářním měsíci po dobu kratší (fakticky třeba i jen jeden den), považuje se za OSVČ po celý tento kalendářní měsíc. K takovým situacím zpravidla dochází v případě, kdy OSVČ zahajuje, resp. končí (přerušuje) svoji samostatnou výdělečnou činnost v průběhu měsíce. Pokud se na OSVČ vztahuje povinnost placení měsíční zálohy, musí být záloha v plné výši (tedy poměrně nesnížená) zaplacena i za období výkonu samostatné výdělečné činnosti po část takového měsíce.

OSVČ uvedené v odstavci 3 jsou ve zdravotním pojištění zvýhodněny v tom smyslu, že se na ně při odvodu pojistného (a placení záloh) nevztahuje zákonné minimum, ale jejich vyměřovacím základem je 50 % skutečně dosažených příjmů po odpočtu výdajů na jejich dosažení, zajištění a udržení.

Přehled minimálního vyměřovacího základu OSVČ za roky 2012 až 2017:

  2012   2013   2014   2015   2016   2017  
Minimální měsíční vyměřovací základ   12 568,50 Kč   12 942 Kč   12 971 Kč   13 305,50 Kč   13 503 Kč   14 116 Kč  
Minimální záloha   1 697 Kč   1 748 Kč   1 752 Kč   1 797 Kč   1 823 Kč   1 906 Kč  
Minimální roční pojistné OSVČ – zálohy   20 361 Kč   20 967 Kč   21 014 Kč   21 555 Kč   21 875 Kč   22 868 Kč  


Odstavec 3

Písmeno a)

Minimální vyměřovací základ neplatí ve zdravotním pojištění pro nepříliš početné skupiny podnikatelů, kterými jsou:

  • osoby s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, které jsou držiteli průkazu ZTP nebo ZTP/P,

  • osoby, které dosáhly věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňují další podmínky pro jeho přiznání,

  • osoby celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o 2 děti do 15 let věku.

Písmeno b)

Minimální vyměřovací základ neplatí pro OSVČ rovněž v situaci, kdy je při souběhu zaměstnání s podnikáním samostatná výdělečná činnost vedlejším zdrojem příjmů.

I v případě, kdy je samostatná výdělečná činnost pojištěnce vedlejším zdrojem jeho příjmů, musí být ve vztahu ke zdravotní pojišťovně řádně oznámeno zahájení a ukončení této činnosti, a to v zákonné osmidenní lhůtě. Zahájení nebo ukončení samostatné výdělečné činnosti u osob podnikajících na základě živnostenského oprávnění lze oznámit i na Centrálním registračním místě, které je zřízeno při obecním živnostenském úřadě, a to vyplněním tiskopisu nazvaného Jednotný registrační formulář.

OSVČ, pro kterou je její samostatná výdělečná činnost hlavním zdrojem příjmů, musí platit měsíční zálohy alespoň v minimální povinné výši, což je v roce 2017 částka 1 906 Kč. Je-li v souladu s tímto zákonným ustanovením samostatná výdělečná činnost pojištěnce vedlejším zdrojem jeho příjmů, není tento povinen platit zálohy a pojistné doplácí jednorázově od osmi dnů po podání Přehledu za uplynulý kalendářní rok. Ačkoliv se v tomto případě zálohy nehradí, může si přesto takto podnikající osoba zálohy platit a následně pak do osmi dnů po podání Přehledu doplatí rozdíl mezi úhrnem zaplacených záloh a vypočtenou výší pojistného.

Pokud v případě daného souběhu poklesne příjem zaměstnance pod hranici