3.1.1.30001
§ 3a ZPVZP – Vyměřovací základ OSVČ
Ing. Antonín Daněk
Úplné znění
Ustanovení související
-
Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění (ZPVZP)
-
Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (ZoVZP)
-
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP)
-
§ 7 odst. 1 a 2 – příjmy z podnikání a z jiné samostatné činnosti
-
§ 7 odst. 6 a 8 – příjmy autorů
-
§ 24 odst. 1 a 2 – výdaje vynaložené na dosažení zajištění a udržení příjmu
-
Nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů
-
Nařízení vlády č. 213/2018 Sb., o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2017, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2017, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2019 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2019 a o zvýšení důchodů v roce 2019
Vyměřovacím základem u osoby samostatně výdělečně činné je 50 % příjmů ze samostatné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení zajištění a udržení. Vykazuje-li tedy pojištěnec příjmy ve smyslu ustanovení § 7 odst. 1 a 2 ZDP, považuje se ve zdravotním pojištění za osobu samostatně výdělečně činnou.
Samostatným základem daně pro daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně je příjem autora za příspěvek do novin, časopisu, rozhlasu nebo televize plynoucí ze zdrojů na území České republiky za předpokladu, že úhrn těchto příjmů od téhož plátce daně nepřesáhne v kalendářním měsíci 10 000 Kč a jde o příjem uvedený v § 7 odst. 2 písm. a) ZDP.
Pokud má pojištěnec jako autor v rozhodném období kalendářního roku nezdaňované (byť nepravidelné) příjmy, považuje se z tohoto pohledu ve zdravotním pojištění za osobu samostatně výdělečně činnou, s výjimkou dále uvedenou, a to se všemi právy a povinnostmi, které z této skutečnosti vyplývají.
Touto výjimkou jsou příjmy zdaňované u zdroje, který je vyplácí, kde je z daňového hlediska uplatněn postup podle § 36 odst. 2 písm. p) a § 7 odst. 6 ZDP, kdy zvláštní sazba daně z příjmů plynoucích ze zdrojů na území České republiky činí 15 % z příjmů autorů v případě, že výše honoráře nepřesáhne od 1. 1. 2014 v kalendářním měsíci 10 000 Kč (do konce roku 2013 se jednalo o částku maximálně 7 000 Kč měsíčně). Z příjmů této povahy se pojistné platilo do konce roku 2008, s účinností od 1. 1. 2009 již tyto příjmy povinnosti placení pojistného na zdravotní pojištění nepodléhají.
Odstavec 2
Nahoru Stanovení výše vyměřovacího základu
V souvislosti se zrušením maxima ve zdravotním pojištění byla v tomto ustanovení s účinností od 1. 1. 2015 vypuštěna problematika týkající se maximálního vyměřovacího základu, současně se začleněním způsobu výpočtu průměrné mzdy pro účely zdravotního pojištění. Dále je zde zakotvena povinnost dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ, platný pro OSVČ, mimo výjimek uvedených v následujícím odstavci 3.
Minimální měsíční vyměřovací základ OSVČ pro rok 2019 je určen sazbou 50 % z průměrné mzdy 32 699 Kč, tj. 16 349,50 Kč. Minimální výše zálohy OSVČ pro rok 2019 se vypočte jako 13,5 % z částky 16 349,50 Kč a zvyšuje se tak od ledna 2019 z 2 024 Kč na 2 208 Kč, tj. o 184 Kč.
Pokud musí OSVČ dodržet ve zdravotním pojištění zákonné minimum, pak alespoň minimální:
Od měsíce podání Přehledu za rok 2018 (tedy například od dubna 2019) platí OSVČ nadále zálohu 2 208 Kč i tehdy, pokud podle příjmů a výdajů za rok 2018 matematicky vyjde výše zálohy nižší než 2 208 Kč.
Částka 2 208 Kč také představuje nejnižší možnou výši zálohy v situaci, kdy je OSVČ, pro kterou platí zákonné minimum, povoleno zdravotní pojišťovnou snížení výše placené zálohy.
Výše uvedené minimální zálohy hradí OSVČ tehdy, pokud pro ni platí ustanovení o povinnosti dodržet ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ v situaci, kdy:
-
je samostatná výdělečná činnost jediným zdrojem příjmů,
-
je při souběhu zaměstnání se samostatnou výdělečnou činností podnikatelská činnost hlavním zdrojem příjmů.
V letech 2013 a 2014 nebyla účinná ustanovení o maximálním vyměřovacím základu. S účinností od 1. 1. 2015 byl maximální vyměřovací základ kompletně zrušen vypuštěním příslušných ustanovení v ZPVZP. To znamená, že již není stanoveno maximální pojistné za rozhodné období kalendářního roku a ani maximální výše zálohy OSVČ.
Rozhodným obdobím pro placení pojistného osobami samostatně výdělečně činnými je ve zdravotním pojištění kalendářní rok. Nejkratší poměrnou částí tohoto období je kalendářní měsíc, což mimo jiné znamená, že podniká-li pojištěnec jako OSVČ v příslušném kalendářním měsíci po dobu kratší (fakticky třeba i jen jeden den), považuje se za OSVČ po celý tento kalendářní měsíc. K takovým situacím zpravidla dochází v případě, kdy OSVČ zahajuje, resp. končí (přerušuje) svoji samostatnou výdělečnou činnost v průběhu měsíce. Pokud se na OSVČ vztahuje povinnost placení měsíční zálohy, musí být záloha v plné výši (tedy poměrně nesnížená) zaplacena i za období výkonu samostatné výdělečné činnosti po část takového měsíce.
OSVČ uvedené v odstavci 3 jsou ve zdravotním pojištění zvýhodněny v tom smyslu, že se na ně při odvodu pojistného (a placení záloh) nevztahuje zákonné minimum, ale jejich vyměřovacím základem je 50 % skutečně dosažených příjmů po odpočtu výdajů na jejich dosažení, zajištění a udržení.
Přehled minimálního vyměřovacího základu OSVČ za roky 2013 až 2019:
Odstavec 3
Písmeno a)
Minimální vyměřovací základ neplatí ve zdravotním pojištění pro méně početné skupiny podnikatelů, kterými jsou:
-
osoby s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, které jsou držiteli průkazu ZTP nebo ZTP/P,
-
osoby, které dosáhly věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňují další podmínky pro jeho přiznání,
-
osoby celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o 2 děti do 15 let věku.
Písmeno b)
Minimální vyměřovací základ neplatí pro OSVČ rovněž v situaci, kdy je při souběhu zaměstnání s podnikáním samostatná výdělečná činnost vedlejším zdrojem příjmů.
I v případě, kdy je samostatná výdělečná činnost pojištěnce vedlejším zdrojem jeho příjmů, musí být ve vztahu ke zdravotní pojišťovně řádně oznámeno zahájení a ukončení této činnosti, a to v zákonné osmidenní lhůtě. Zahájení nebo ukončení samostatné výdělečné činnosti u osob podnikajících na základě živnostenského oprávnění lze oznámit i na Centrálním registračním místě, které je zřízeno při obecním živnostenském úřadě, a to vyplněním tiskopisu nazvaného Jednotný registrační formulář.
OSVČ, pro kterou je její samostatná výdělečná činnost jediným (resp. při souběhu se zaměstnáním hlavním) zdrojem příjmů, musí platit měsíční zálohy alespoň v minimální povinné výši, což je v roce 2019 částka 2 208 Kč. Je-li v souladu s tímto zákonným ustanovením samostatná výdělečná činnost pojištěnce vedlejším zdrojem jeho příjmů, není tento povinen platit zálohy a pojistné doplácí jednorázově od osmi dnů po podání Přehledu za uplynulý kalendářní rok. Ačkoliv se v tomto případě zálohy nehradí, může si přesto takto podnikající osoba zálohy platit a následně pak do osmi dnů po podání Přehledu doplatí rozdíl mezi úhrnem…