dnes je 29.3.2024

Input:

§ 338 ZP Přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů

9.5.2017, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 24 minut

2.13.338
§ 338 ZP Přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů

JUDr. Petr Bukovjan

Úplné znění

Ustanovení související

  • Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění

    • § 178 odst. 1 – fúze právnických osob (sloučením nebo splynutím) jako převod činnosti zaměstnavatele

    • § 179 odst. 1 – rozdělení právnických osob sloučením, jejich odštěpení, jakož i jiné způsoby jejich rozdělení jako převod činnosti zaměstnavatele

    • § 2175 odst. 2 a § 2183 – koupě závodu jako převod činnosti zaměstnavatele a analogické použití na část závodu a na jiné převody vlastnického práva k závodu

    • § 2349 odst. 2 a § 2357 – pacht závodu nebo jeho části jako převod činnosti zaměstnavatele

  • Zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění pozdějších předpisů

    • § 1 odst. 2 – co se rozumí přeměnou

    • § 59 – právní účinky přeměny

    • § 59n a § 59o – právo zaměstnanců, resp. jejich zástupců, na informace při přeshraniční fúzi

    • § 60 a násl. – fúze

    • § 214–242 – právo vlivu zaměstnanců nástupnické korporace při přeshraniční fúzi a při následné vnitrostátní fúzi

    • § 243 a násl. – rozdělení

  • Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), v platném znění

    • § 291 – zpeněžení podniku dlužníka (jeho části nebo majetkové podstaty obecně) v insolvenčním řízení jako důvod k přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů

  • Zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, v platném znění

    • § 30 odst. 2 – vydražení podniku (závodu) nebo jeho části jako důvod k přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů

  • Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění

    • § 338zk odst. 1 písm. c) – výkon rozhodnutí postižením závodu nebo jeho části a přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů na vydražitele závodu

Cíl právní úpravy

Účelem právní úpravy přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů je zabezpečit kontinuální trvání pracovněprávních vztahů zaměstnanců, kteří jsou přechodem práv a povinností dotčeni, a předejít tak situaci, kdy bude jeden zaměstnavatel pracovněprávní vztahy se zaměstnanci rozvazovat, aby s nimi další zaměstnavatel pracovněprávní vztahy v podstatě za stejných podmínek (a mnohdy se zkušební dobou) znovu navázal. Pracovní poměr (popřípadě jiný pracovněprávní vztah) při přechodu práv a povinností nekončí, naopak nadále trvá. Co jediné se mění, je subjekt zaměstnavatele.

Způsob přechodu práv a povinností

Jak určuje zákoník práce, k přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů může dojít jen v případech stanovených tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem. Není možné, aby si zaměstnavatelé ve smlouvě ujednali, že dochází k přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů, aniž by to bylo spojeno s případem, který je takto upraven právním předpisem. Taková smlouva by byla shledána neplatnou pro rozpor se zákonem.

Je třeba mít na paměti, že zmíněný přechod práv a povinností nastává ze zákona, není ho možné smluvně založit ani vyloučit a stejně jako zaměstnanec ani zaměstnavatel nemůže rozhodovat o tom, jestli k němu dojde, či nikoliv. Pokud zaměstnanec, na kterého dopadá přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů, nechce být zaměstnancem přejímajícího zaměstnavatele, měl by využít práva dát v této souvislosti výpověď z pracovního poměru za podmínek obsažených v ustanovení § 51a ZP (viz dále).

Přechod práv a povinností podle zákoníku práce

Pokud jde o případy, které upravuje ve vztahu k přechodu práv a povinností sám zákoník práce, pak se jedná především o situace, kdy dochází:

  • k převodu činnosti zaměstnavatele nebo části jeho činnosti k jinému zaměstnavateli,

  • k převodu úkolů zaměstnavatele nebo jejich části k jinému zaměstnavateli.

Pro tyto účely zákoník práce definuje, co jsou to úkoly nebo činnosti zaměstnavatele a kdo se považuje za přejímajícího zaměstnavatele, a současně určuje, že práva a povinnosti dosavadního zaměstnavatele vůči zaměstnancům, jejichž pracovněprávní vztahy do dne převodu zanikly, zůstávají nedotčeny, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. Z těchto pravidel je třeba zdůraznit především to, že přechod práv a povinností nemusí být nutně spojen s převodem vlastnických práv mezi zaměstnavateli a že přejímající subjekt musí být způsobilý jako zaměstnavatel pokračovat v plnění úkolů nebo činností dosavadního zaměstnavatele nebo v činnosti obdobného druhu a mít tedy oprávnění k jejich dalšímu provozování, jinak k přechodu nedojde. Přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů může být dle stávající právní úpravy a soudní judikatury založen i tehdy, kdy mezi dosavadním a přejímajícím zaměstnavatelem nebude žádný smluvní vztah (např. při změně nájemce nebytových prostor – viz rubrika Judikatura).

Předání potřebných spisů a údajů

Do práv a povinností vstupuje přejímající zaměstnavatel v plném rozsahu. Je proto účelné, aby mezi dosavadním a přejímajícím zaměstnavatelem byly náležitě ošetřeny všechny související okolnosti včetně např. předání seznamu zaměstnanců, jichž se přechod týká, a jejich osobních spisů, nebo vymezení všech závazků, a to i vyplývajících třeba z odpovědnosti zaměstnavatele za škodu způsobenou zaměstnanci nebo z kolektivní smlouvy.

Přechod podle práv a povinností jiných právních předpisů

Co se týče případů stanovených zvláštními právními předpisy, je možné se v této souvislosti zmínit především o následujících předpisech.

Přeměna právnických osob fúzí nebo rozdělením

§ 178 a 179 NOZ

§ 61 a násl. zákona č. 125/2008 Sb. a § 243 a násl. zákona č. 125/2008 Sb.

V občanském zákoníku jde o obecnou úpravu přeměny právnických osob, pokud není upravena ve zvláštním právním předpisu. Tím je pro obchodní korporace a družstva zákon o přeměnách obchodních společností a družstev. Tento zákon vychází z pravidla, že přeměnou se pro jeho účely rozumí fúze společnosti nebo družstva, rozdělení společnosti nebo družstva, převod jmění na společníka, změna právní formy a přeshraniční přemístění sídla. Teprve nelze-li některé otázky řešit podle jeho ustanovení, řídí se ustanoveními zákona, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev, a občanského zákoníku o přeměně právnických osob nebo o přemístění sídla.

Podle občanského zákoníku se fúze (např. spolků či nadací) děje sloučením nebo splynutím nejméně dvou zúčastněných právnických osob a považuje se za převod činnosti zaměstnavatele. Rozdíl mezi sloučením a splynutím je v tom, že při sloučení nejméně jedna ze zúčastněných osob zaniká, kdežto při splynutí zanikají všechny zúčastněné osoby a na jejich místě vzniká nová právnická osoba jako osoba nástupnická.

Právnická osoba se může podle občanského zákoníku rozdělit rozštěpením (jsou založeny nové právnické osoby), sloučením s jinými právnickými osobami (rozdělení sloučením), popř. odštěpením nebo jinou kombinací způsobů rozdělení.

Obdobně to ve vztahu k obchodním korporacím a družstvům definuje zákon o přeměnách obchodních společností a družstev.

Koupě závodu nebo jeho části

§ 2175 a násl. NOZ

Zmíněná ustanovení občanského zákoníku se zabývají specifiky pro koupi závodu. Jak stanoví tento právní předpis, koupě závodu se považuje za převod činnosti zaměstnavatele. Totéž platí i v případě, že se kupuje jen část závodu.

Pacht závodu nebo jeho části

§ 2349 a násl. NOZ

Vedle koupě lze závod nebo jeho část také propachtovat (užívat ho a požívat v rozsahu, v jakém je toho třeba k jeho řádnému provozování – dříve šlo o smlouvu o nájmu podniku nebo jeho části). Pacht závodu nebo jeho části se považuje za převod činnosti zaměstnavatele. Propachtováním závodu se pachtýř stává věřitelem pohledávek a dlužníkem dluhů, které s provozem závodu souvisí; z dluhů však pachtýř přejímá jen ty, o jejichž existenci věděl nebo ji alespoň musel rozumně předpokládat.

Zpeněžení majetkové podstaty v insolvenčním řízení

§ 291 zákona č. 182/2006 Sb.

Insolvenční zákon vychází ze stejného principu jako dříve zákon o konkursu a vyrovnání, totiž že při zpeněžení dlužníkova podniku jedinou smlouvou přecházejí na nabyvatele též práva a povinnosti vyplývající z pracovněprávních vztahů k zaměstnancům dlužníkova podniku, ovšem vyjma pracovněprávních pohledávek dlužníkových zaměstnanců vzniklých do účinnosti takové smlouvy.

Vydražení podniku (závodu) nebo jeho části

§ 30 odst. 2 zákona č. 26/2000 Sb.

Jestliže je předmětem veřejné dražby podnik, přecházejí na vydražitele všechna práva a závazky včetně práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů. To platí rovněž o právech a povinnostech týkajících se organizační složky podniku.

Výkon rozhodnutí postižením závodu nebo jeho části

§ 338zk odst. 1 písm. c) OSŘ

V rámci ustanovení občanského soudního řádu o výkonu rozhodnutí prodejem podniku se upravuje, že na vydražitele, do jehož majetku přešel vydražený podnik, přecházejí mj. práva a povinnosti vyplývající z pracovněprávních vztahů zaměstnanců působících ve vydraženém podniku.

Rozdíly ve srovnání s původní úpravou

Od 1. 1. 2012

Novelou zákoníku práce byla zaměstnanci dána v ustanovení § 51a možnost, aby ve vztahu k němu nedošlo k přechodu (výkonu) práv a povinností z pracovněprávních vztahů a jeho pracovní poměr skončil před účinností takového přechodu na základě jím dané výpovědi.

Výslovně bylo vymezeno období, ve kterém je přejímající zaměstnavatel povinen akceptovat práva a povinnosti vyplývající z kolektivní smlouvy uzavřené u dosavadního zaměstnavatele. Právní předpis váže přechod těchto práv a povinností na období nejdéle do konce kalendářního roku následujícího po přechodu, a to i kdyby účinnost kolektivní smlouvy nadále trvala.

K upřesnění, zejména pokud jde o časový předstih, došlo ve vztahu k informační povinnosti dosavadního i přejímajícího zaměstnavatele dle ustanovení § 339 ZP.

Řada zaměstnavatelů v těch případech, kdy má dojít k přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů, postupuje tak, že pracovní poměry se zaměstnanci ukončuje a nový zaměstnavatel je za stejných podmínek a se stejnými zaměstnanci zase navazuje. Tento postup míří proti samotné podstatě přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů, byť ho překvapivě v jednom ze svých rozhodnutí „posvětil” i Nejvyšší soud (viz dále v rubrice Judikatura).

Judikatura

Vrchní soud v Praze 6 Cdo 82/94

K přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů od dosavadního zaměstnavatele na jiného zaměstnavatele může dojít toliko na základě právního předpisu a je vyloučeno, aby nastal jen např. na základě smluvního ujednání zaměstnavatelských subjektů.

NS ČR 21 Cdo 1422/2000

Na nového zaměstnavatele přecházejí jen práva a povinnosti vůči těm zaměstnancům, jejichž pracovněprávní vztah s dosavadním zaměstnavatelem trval alespoň v den převodu k novému zaměstnavateli. Skončil-li pracovněprávní vztah před tímto dnem, zůstávají práva a povinnosti dosavadního zaměstnavatele vůči bývalým zaměstnancům nedotčena.

Na nového zaměstnavatele přecházejí práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů rovněž k těm zaměstnancům, s nimiž byl před převedením části (organizační složky) dosavadního zaměstnavatele rozvázán pracovní poměr, avšak platnost rozvázání pracovního poměru se stala předmětem sporu, který nebyl ke dni převodu pravomocně rozhodnut.

ÚS ČR 34/02, 53/2003 Sb.

Přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů znamená, že dochází ke změně zaměstnavatele, kdy do všech práv a povinností dosavadního zaměstnavatele vstoupí nový. Jinak se na pracovním poměru nic nemění. Přejímající zaměstnavatel je vázán také druhem práce sjednaným v pracovní smlouvě a místem výkonu práce. Pokud by tento zaměstnavatel nemohl přidělovat smluvenou práci, je na něm sjednat změnu. Jen když by na ni zaměstnanec nepřistoupil, připadá v úvahu např. rozvázání pracovního poměru. Do té doby by šlo o překážku v práci na straně zaměstnavatele. Důvod pro rozvázání pracovního poměru je pak takový, že by zaměstnanci náleželo odstupné.

NS ČR 21 Cdo 2659/2003

Smlouva o postoupení pohledávky podle § 524 a násl. ObčZ (nyní § 1879 a násl. NOZ) je dvoustranný právní úkon, který uzavírá původní věřitel (postupitel) s jinou osobou (postupníkem). Předmětem smlouvy je postoupení určité pohledávky (práva na plnění od dlužníka) původního věřitele postupníku, který se stává věřitelem dlužníka na místě původního věřitele (postupitele). S uzavřením smlouvy o postoupení pohledávky ani zákoník práce, ani zvláštní právní předpisy nespojují přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů. Smlouva o postoupení pohledávky, jejímž předmětem je nárok z pracovněprávních vztahů, tedy není takovou právní skutečností, která by byla způsobilá mít za následek přechod (převod) práva (nároku z pracovněprávních vztahů) na jiného.

NS ČR 20 Cdo 2042/2005

V rámci přechodu pracovněprávních vztahů přechází na povinného (jako nového zaměstnavatele) závazek platit pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti i tehdy, jestliže již byla právnímu předchůdci (dosavadnímu zaměstnavateli) stanovena povinnost k zaplacení nedoplatků a penále výkazy nedoplatků.

NS ČR 21 Cdo 1622/2005

Okamžikem přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů dochází – nazíráno z hlediska zaměstnance – pouze ke změně jednoho ze subjektů pracovněprávního vztahu – zaměstnavatele, zatímco vlastní obsah pracovněprávního vztahu zůstává nedotčen. Práva a povinnosti nový zaměstnavatel přejímá v té kvalitě a s těmi vlastnostmi, jimiž se vyznačovaly u dosavadního zaměstnavatele, tedy včetně mzdových a ostatních pracovněprávních nároků vyplývajících z původního pracovního poměru; rozsah přecházejících práv a povinností z pracovněprávních vztahů je v zásadě vymezen mírou práv a povinností, které dosavadnímu zaměstnavateli vyplývají z trvajících (existujících) pracovních poměrů k zaměstnancům, jichž se přechod týká.

Jelikož nedílnou součástí pracovněprávního vztahu mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem jsou rovněž závazky z kolektivní smlouvy, z nichž vznikají nároky blíže neurčenému okruhu jednotlivých zaměstnanců (tj. závazky normativní povahy), přejímá nový zaměstnavatel práva a povinnosti z tohoto pracovněprávního vztahu s tímto závazkem v nezměněné kvalitě.

NS ČR 21 Cdo 1597/2005

K přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů dochází ze zákona, nezávisle na vůli převádějícího nebo přejímajícího zaměstnavatele „předat” nebo „převzít” konkrétního zaměstnance a bez zřetele k tomu, zda a kdy se přejímající zaměstnavatel dozví o všech zaměstnancích, kteří k němu tímto způsobem přešli.

NS ČR 21 Cdo 310/2006

Přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů na kupujícího je při smlouvě o prodeji podniku (části podniku) odůvodněn tím, aby zůstala v zájmu ekonomického využití podniku (převáděné části podniku) zachována jednota hmotných, osobních a nehmotných složek podnikání.

Ze znění ustanovení § 480 ObchZ (nyní § 2175 a násl. NOZ) jednoznačně vyplývá, že na kupujícího nepřecházejí všechna práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů, které vůbec kdy prodávajícímu vznikly při provozování podniku (převáděné části podniku), ale jen práva a povinnosti (včetně neuspokojených nároků) vůči těm zaměstnancům, jejichž pracovněprávní vztah s prodávajícím trval alespoň v den, kterým se stala smlouva o prodeji podniku (části podniku) účinnou. Skončil-li pracovněprávní vztah před tímto dnem, zůstávají práva a povinnosti prodávajícího (spočívající v dosud neuspokojených nárocích) vůči bývalým zaměstnancům smlouvou o prodeji podniku (části podniku) nedotčena.

NS ČR 21 Cdo 20/2006

Odstoupení od smlouvy o prodeji podniku (jeho části) má za následek zrušení kupní smlouvy od okamžiku doručení tohoto projevu vůle druhé straně a obnovení původního stavu ohledně převáděného podniku (jeho části), a to včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů k zaměstnancům pracujícím v převáděném podniku nebo v jeho organizační složce (která původně přešla na nabyvatele) i včetně práv a povinností k těm zaměstnancům, jejichž pracovněprávní vztah v mezidobí od uzavření smlouvy o prodeji podniku (jeho části) do okamžiku odstoupení od smlouvy případně skončil.

NS ČR 21 Cdo 1420/2006

Je-li předmětem dražby provozní jednotka jako soubor hmotných, nehmotných, jakož i osobních složek podnikání, které tvoří jeden funkční celek, pak vydražením je fakticky uskutečněn prodej části podniku podle § 487 ObchZ (nyní § 2175 a násl. NOZ) a na účastníka dražby, jemuž byl udělen příklep (tj. na vydražitele), přechází vlastnictví k předmětu dražby na základě zvláště upraveného procesu uzavírání smlouvy a současně i specifického

Nahrávám...
Nahrávám...