2.9.217
§ 217-219 ZP Čerpání dovolené
JUDr. Věra Bognárová
Úplné znění
Ustanovení související
-
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
-
§ 4 – použití občanského zákoníku pro pracovněprávní vztahy
-
§ 4a – možnost odchýlení se od ustanovení zákoníku práce
-
§ 19 odst. 1 – neplatnost právních jednání
-
§ 20 – neplatnost právních jednání pro nedostatek formy
-
§ 91 – dny pracovního klidu
-
§ 147 odst. 1 písm. e) – srážka ze mzdy
-
§ 195 – mateřská dovolená
-
§ 196 – rodičovská dovolená
-
§ 204 – pracovní volno v případě branné povinnosti
-
§ 212 – dovolená za kalendářní rok
-
§ 214 – dovolená za odpracované dny
-
§ 215 – dodatková dovolená
-
§ 217 – zásady o čerpání dovolené
-
§ 218 – určování dovolené
-
§ 220 – hromadné čerpání dovolené
-
§ 222 – náhrada mzdy nebo platu za dobu čerpané dovolené
-
§ 363 – ustanovení, kterými se zpracovávají předpisy ES
-
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (NOZ), ve znění pozdějších předpisů
-
Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů
NahoruRozvrh čerpání dovolené
Dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen určit podle písemného rozvrhu čerpání dovolené, který vydává s předchozím souhlasem odborové organizace a od 1. 1. 2012 také rady zaměstnanců, pokud u něj odborová organizace a rada zaměstnanců působí. Jestliže odborová organizace u zaměstnavatele nepůsobí a nepůsobí u něj ani rada zaměstnanců, sestavuje rozvrh čerpání dovolené zaměstnavatel sám. Rozvrh čerpání dovolené, ke kterému není dán souhlas odborové organizace nebo rady zaměstnanců, i když u zaměstnavatele působí a zaměstnavatel je ani o vydání souhlasu nepožádal, však není neplatný. Zaměstnavatel ale tímto postupem porušuje povinnosti, které jsou mu uloženy právním předpisem ve vztahu k zástupcům zaměstnanců, a jedná se o přestupek nebo správní delikt, za který mu může být inspektorátem práce uložena pokuta. Rozvrh čerpání dovolené sestavuje zaměstnavatel tak, aby si zaměstnanec mohl dovolenou vyčerpat zpravidla vcelku a do konce kalendářního roku, ve kterém mu právo na dovolenou vzniklo, a přihlíží při tom ke svým provozním důvodům i k oprávněným zájmům zaměstnance. Postup a pravidla pro sestavování rozvrhu ani termín, do kdy má být vydán, zákoník práce neupravuje. Je však stanovena povinná písemná forma rozvrhu. Zaměstnavatel může vnitřním předpisem upravit povinnosti jednotlivých zaměstnanců a vedoucích zaměstnanců při sestavování rozvrhu čerpání dovolené. Zaměstnavatel může stanovit termíny, ve kterých mohou zaměstnanci vznášet své požadavky na čerpání dovolené, a vedoucím zaměstnancům jednotlivých organizačních útvarů může uložit zpracovat rozvrh pro jimi řízený útvar. Rozvrh čerpání dovolené však není rozhodnutím zaměstnavatele o určení dovolené, teprve na jeho základě zaměstnavatel jednotlivým zaměstnancům dovolenou určuje.
NahoruPovinnosti zaměstnavatele při určování dovolené
Zaměstnavatel má při určování dovolené tyto povinnosti:
-
je povinen určit zaměstnanci čerpání celé dovolené v tom kalendářním roce, ve kterém mu právo na tuto dovolenou vzniklo; tato povinnost se od 1. 1. 2012 týká celého rozsahu vzniklého práva; pro případ, že tak nemůže učinit z důvodu překážek v práci na straně zaměstnance nebo pro své naléhavé provozní důvody, musí dovolenou určit nejpozději do konce následujícího kalendářního roku;
-
určenou dobu čerpání dovolené je povinen oznámit zaměstnanci alespoň 14 dní předem, pouze v dohodě se zaměstnancem je možné sjednat dobu kratší;
-
dovolenou určuje zaměstnavatel písemně, bližší formální požadavky ale nejsou stanoveny;
-
alespoň jedna část dovolené musí být určena v rozsahu nejméně 2 týdnů vcelku, pouze v dohodě se zaměstnancem je možné sjednat rozsah kratší.
NahoruPřekážky v práci a dovolená
Zaměstnavatel nesmí určit čerpání dovolené na dobu, kdy zaměstnanec vykonává vojenské cvičení nebo službu v operačním nasazení, kdy je uznán dočasně práce neschopným, nebo na dobu, po kterou je zaměstnankyně na mateřské nebo rodičovské dovolené a zaměstnanec na rodičovské dovolené. Na dobu těchto překážek v práci nelze dovolenou určit ani se souhlasem zaměstnance, jejich existence objektivně v určení čerpání dovolené brání. Na dobu ostatních než shora vyjmenovaných překážek v práci na straně zaměstnance smí zaměstnavatel určit čerpání dovolené, jen pokud o to zaměstnanec požádá. Ani u těchto ostatních překážek nemůže zaměstnavatel rozhodnout o čerpání dovolené na dobu, kdy trvají. Pokud o to ale zaměstnanec požádá, objektivně určení čerpání nevylučují. Jedná se však pouze o překážky v práci na straně zaměstnance, např. ošetřování nemocného člena rodiny, úmrtí v rodině, studium, svatby apod. nebo od 1. 6. 2018 nově dlouhodobé ošetřovné poskytované podle § 41a a násl. zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění.
NahoruUrčení dovolené před vznikem práva
Zaměstnavatel může, ale nemusí, protože k tomu není povinen, určit čerpání dovolené i před tím, než zaměstnanec podmínky pro vznik práva na dovolenou splní. Tento postup by však měl volit pouze pro případ, jestliže je možné předpokládat, že zaměstnanec tyto podmínky může objektivně splnit do konce kalendářního roku, popř. do skončení pracovního poměru, je-li jeho datum známo, např. proto, že se jedná o pracovní poměr na dobu určitou nebo je už sjednána dohoda o skončení pracovního poměru či dána výpověď.
NahoruUrčení čerpání dovolené po mateřské dovolené
Právo zaměstnavatele rozhodovat o čerpání dovolené je omezeno ve prospěch zaměstnankyně, které končí mateřská dovolená. Stejné právo má i muž, který končí čerpání rodičovské dovolené v rozsahu mateřské dovolené ženy. Zaměstnankyně nebo zaměstnanec mohou požádat zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení mateřské dovolené (u muže rodičovské dovolené), a zaměstnavatel je povinen této žádosti vyhovět. Zaměstnavatel zaměstnanci na jeho žádost musí dovolenou určit, a to v rozsahu, v jakém má na dovolenou právo, a musí přitom zohlednit, že čerpání mateřské dovolené a čerpání dovolené se považuje pro vznik práva na dovolenou za výkon práce. Pro podání žádosti neexistuje povinná písemná forma, žádost může být uplatněna i ústně, případně telefonicky nebo jiným způsobem, z něhož je nepochybné, že jej činí zaměstnanec a co požaduje. Žádost musí být učiněna před ukončením mateřské dovolené, protože jedině tak nastoupí povinnost zaměstnavatele určit dovolenou tak, aby bezprostředně navázala na ukončení mateřské dovolené. Jestliže zaměstnankyně (zaměstnanec) nejprve požádá o čerpání rodičovské dovolené a teprve po několika týdnech či měsících požádá o čerpání dovolené, nemá zaměstnavatel povinnost podle § 217 odst. 5 ZP dovolenou určit. Ostatně samo čerpání rodičovské dovolené mu ani neumožňuje, aby dovolenou na stejnou dobu určil. Podle § 217 odst. 4 ZP určit nástup čerpání dovolené v době rodičovské dovolené nelze. Žádost zaměstnankyně (zaměstnance) o čerpání dovolené podle § 217 odst. 5 ZP má pro ně význam v tom, že dovolená, která je vyčerpána před nástupem rodičovské dovolené, se pro následné čerpání rodičovské dovolené nekrátí.
Rozdíly ve srovnání s původní úpravou
Od 1. 7. 2016
Zákonem č. 47/2016 Sb., kterým se s účinností od 1. července 2016 mění zákon č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon), byla namísto doposud používané formy výjimečného vojenského cvičení jako forma branné služby upravena „služba v operačním nasazení”. V důsledku této úpravy, kdy se mění označení jedné z forem výkonu branné povinnosti, se stejným zákonem č. 47/2016 Sb. novelizoval i § 217 odst. 4 ZP. Mezi situace, kdy nelze zaměstnanci nařídit dovolenou, se nově namísto výjimečného vojenského cvičení zařazuje „služba v operačním nasazení”.
Komentář k § 218
Novela zákoníku práce od 1. 1. 2012 zakotvila podstatně jednodušší pravidla čerpání dovolené a zcela vyloučila za trvání pracovního poměru poskytování náhrady mzdy nebo platu za nevyčerpanou dovolenou.
Podle právní úpravy od 1. 1. 2012 obsažené v § 218 ZP je zaměstnavatel povinen:
-
určit zaměstnanci čerpání dovolené tak, aby ji celou vyčerpal v roce, kdy mu na ni vzniklo právo;
-
určit zaměstnanci čerpání dovolené tak, aby ji celou vyčerpal do konce následujícího kalendářního roku. Takto však může zaměstnavatel postupovat pouze tehdy, brání-li zaměstnanci v čerpání dovolené překážky v práci na jeho straně nebo naléhavé provozní důvody na straně zaměstnavatele;
-
určit zaměstnanci čerpání dovolené, která nemůže být vyčerpána do konce následujícího kalendářního roku z důvodu dočasné pracovní neschopnosti, čerpání mateřské nebo rodičovské dovolené, až po skončení uvedených překážek v práci.
Zaměstnavatel je povinen podle § 218 odst. 1 ZP zaměstnanci určit čerpání celé dovolené tak, aby dovolenou vyčerpal v kalendářním roce, ve kterém zaměstnanci právo na dovolenou vzniklo. Od 1. 1. 2012 se nerozlišuje mezi dovolenou v rozsahu do 4 týdnů a nad 4 týdny a povinnost zaměstnavatele…