Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

§ 15 ZDPo - Výpočtový základ

7.2.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.1.3.15
§ 15 ZDPo – Výpočtový základ

JUDr. Jan Přib

Úplné znění


Ustanovení související

  • Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění

    • § 16 – osobní vyměřovací základ

    • § 17 – stanovení výše všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto základu

    • § 18 – rozhodné období pro stanovení osobního vyměřovacího základu

  • Nařízení vlády č. 325/2016 Sb., o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2015, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2015, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2017 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2017 a o zvýšení důchodů v roce 2017


Komentář
Komentář

Výpočtový základ je dalším základním institutem, který ovlivňuje výši přímých důchodů; procentní výměra těchto důchodů se stanoví v příslušné procentní sazbě z výpočtového základu.

Výpočtový základ, pokud převyšuje první redukční hranici, se stanoveným způsobem omezuje (jde o tzv. příjmovou solidaritu, tj. o solidaritu pojištěnců s vyššími příjmy s pojištěnci s nižšími příjmy; toto omezování osobního vyměřovacího základu je významným činitelem pro regulování výdajů systému důchodového pojištění). Toto omezování se děje prostřednictvím redukčních hranic.

Ve stanovení výpočtového základu došlo k zásadní úpravě od 30. září 2011, neboť Ústavní soud k tomuto dni svým nálezem č. 135/2010 Sb. zrušil do té doby platnou úpravu. Je tedy třeba rozlišovat úpravu platnou před 30. září 2011 a úpravu platnou od 30. září 2011 a dále úpravu platnou od roku 2015; přitom od 30. září 2011 až do konce roku 2014 platil postupný přechod na cílovou úpravu od roku 2015.

V období před 30. zářím 2011 se omezování výpočtového základu provádělo prostřednictvím dvou redukčních hranic, jejichž výši pro každý kalendářní rok stanovila vláda nařízením. Pro rok 2010 platila částka 10 500 Kč jako první redukční hranice a částka 27 000 Kč jako druhá redukční hranice a pro období od 1. ledna do 29. září 2011 platila částka 11 000 Kč jako první redukční hranice a částka 28 200 Kč jako druhá redukční hranice.

Příklady

Příklad

K omezování vypočteného osobního vyměřovacího základu docházelo, pokud převyšoval první redukční hranici. Vliv redukce v období od 1. ledna 2011 do 29. září 2011 ukazují názorně tyto příklady:

  • činil-li osobní vyměřovací základ 10 000 Kč, pak výpočtový základ činí také 10 000 Kč,

  • činil-li osobní vyměřovací základ 20 000 Kč, pak výpočtový základ činí 13 700 Kč (tj. 11 000 Kč + 30 % z rozdílu částek 20 000 Kč a 11 000 Kč),

  • činil-li osobní vyměřovací základ 50 000 Kč, pak výpočtový základ činí 18 340 Kč (tj. 11 000 Kč + 30 % z rozdílu částek 28 200 Kč a 11 000 Kč + 10 % z rozdílu částek 50 000 Kč a 28 200 Kč).


Od 30. září 2011 došlo jednak k novému způsobu omezování osobního vyměřovacího základu, jednak k novému způsobu stanovení redukčních hranic. V období od 30. září 2011 do 31. prosince 2014 došlo k omezování osobního vyměřovacího základu prostřednictvím tří redukčních hranic, přičemž způsob redukce v jednotlivých pásmech je ještě v každém roce jiný. Od roku 2015 se osobní vyměřovací základ omezuje prostřednictvím jen dvou redukčních hranic, přičemž způsob redukce v jednotlivých pásmech je již v jednotlivých kalendářních letech počínaje rokem 2015 stejný.

Obecně platí, že se při stanovení výpočtového základu použijí ty redukční hranice, které jsou platné ke dni, od něhož pojištěnec žádá přiznat důchod (to má význam při zpětném přiznání důchodu; důchod lze doplatit zpětně až 5 let ode dne podání žádosti o přiznání důchodu); není tedy rozhodné to, kdy pojištěnec o přiznání důchodu žádá nebo kdy se o důchodu rozhoduje.

Redukční hranice jsou navázány na průměrnou mzdu a výši redukčních hranic stanoví nařízení vlády podle zákonných pravidel (výše redukčních hranic je tedy pevně dána zákonem a nelze, jako tomu bylo před 30. zářím 2011, stanovovat výši redukčních hranic na základě uvážení).

Rok   Průměrná mzda  
2012   25 137 Kč  
2013   25 884 Kč  
2014   25 942 Kč  
2015   26 611 Kč  
2016   27 006 Kč  
2017   28 232 Kč  

Pro období od 30. září 2011 do 31. prosince 2011:

  • výše první redukční hranice činí částku 10 886 Kč,

  • výše druhé redukční hranice činí částku 28 699 Kč,

  • výše třetí redukční hranice činí částku 98 960 Kč.

V období od 30. září 2011 do 31. prosince 2011 se výpočtový základ stanoví z osobního vyměřovacího základu konkrétně tak, že:

  • do částky 10 886 Kč se počítá 100 %,

  • z částky nad 10 886 Kč do částky 28 699 Kč se počítá 29 %,

  • z částky nad 28 699 Kč do částky 98 960 Kč se počítá 13 %,

  • z částky nad 98 960 Kč se počítá 10 %.

Příklady

Příklad

K omezování vypočteného osobního vyměřovacího základu dochází, pokud převyšuje první redukční hranici. Vliv redukce v období od 30. září 2011 do 31. prosince 2011 ukazují názorně tyto příklady:

  • činil-li osobní vyměřovací základ 10 000 Kč, pak výpočtový základ činí také 10 000 Kč,

  • činil-li osobní vyměřovací základ 20 000 Kč, pak výpočtový základ činí 13 530 Kč (tj. 10 886 Kč + 29 % z rozdílu částek 20 000 Kč a 10 886 Kč),

  • činil-li osobní vyměřovací základ 50 000 Kč, pak výpočtový základ činí 18 821 Kč (tj. 10 886 Kč + 29 % z rozdílu částek 28 699 Kč a 10 886 Kč + 13 % z rozdílu částek 50 000 Kč a 28 699 Kč).

Příklady

Příklad

Pojištěnec 12. prosince 2011 požádal o přiznání starobního důchodu od 1. října 2011. Rozhodnutí o přiznání důchodu je z 16. února 2012. Použijí se redukční hranice 10 886 Kč, 28 699 Kč a 98 960 Kč a způsob zápočtu 100 %, 29 %, 13 % a 10 %.

Pojištěnec požádal 16. února 2012 o přiznání starobního důchodu od 1. ledna 2011. Použijí se redukční hranice 11 000 Kč a 28 200 Kč a způsob zápočtu 100 %, 30 % a 10 %.


Pro období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2012:

  • výše první redukční hranice činí částku 11 061 Kč,

  • výše druhé redukční hranice činí částku 29 159 Kč,

  • výše třetí redukční hranice činí částku 100 548 Kč.

V období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2012 se výpočtový základ stanoví z osobního vyměřovacího základu konkrétně tak, že:

  • do částky 11 061 Kč se počítá 100 %,

  • z částky nad 11 061 Kč do 29 159 Kč se počítá 28 %,

  • z částky nad 29 159 Kč do 100 548 Kč se počítá 16 %,

  • z částky nad 100 548 Kč se počítá 8 %.

Příklady

Příklad

K omezování vypočteného osobního vyměřovacího základu dochází, pokud převyšuje první redukční hranici. Vliv redukce v období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 20112 ukazují názorně tyto příklady:

  • činil-li osobní vyměřovací základ 10 000 Kč, pak výpočtový základ činí také 10 000 Kč,

  • činil-li osobní vyměřovací základ 20 000 Kč, pak výpočtový základ činí 13 564 Kč (tj. 11 061 Kč + 28 % z rozdílu částek 20 000 Kč a 11 061 Kč),

  • činil-li osobní vyměřovací základ 50 000 Kč, pak výpočtový základ činí 19 463 Kč (tj. 11 061 Kč + 28 % z rozdílu částek 29 159 Kč a 11 061 Kč + 16 % z rozdílu částek 50 000 Kč a 29 159 Kč).


Pro období od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2013:

  • výše první redukční hranice činí částku 11 389 Kč,

  • výše druhé redukční hranice činí částku 30 026 Kč,

  • výše třetí redukční hranice činí částku 103 536 Kč.

V období od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2013 se výpočtový základ stanoví z osobního vyměřovacího základu konkrétně tak, že:

  • do částky 11 389 Kč se počítá 100 %,

  • z částky nad 11 389 Kč do částky 30 026 Kč se počítá 27 %,

  • z částky nad 30 026 Kč do částky 103 536 Kč se počítá 19 %,

  • z částky nad 103 536 Kč se počítá 6 %.

Příklady

Příklad

K omezování vypočteného osobního vyměřovacího základu dochází, pokud převyšuje první redukční hranici. Vliv redukce v období od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2013 ukazují názorně tyto příklady:

  • činí-li osobní vyměřovací základ 10 000 Kč, bude výpočtový základ činit také 10 000 Kč,

  • činí-li osobní vyměřovací základ 20 000 Kč, bude výpočtový základ činit 13 714 Kč (tj. 11 389 Kč + 27 % z