Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

§ 13 ZPVZP - Odvod pojistného při souběhu příjmů

1.2.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.1.1.13
§ 13 ZPVZP – Odvod pojistného při souběhu příjmů

Ing. Antonín Daněk

Úplné znění

Ustanovení související

  • Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění (ZPVZP)

    • § 3 – vyměřovací základ zaměstnance

    • § 3a – vyměřovací základ OSVČ

  • Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (ZoVZP)

    • § 5 písm. a) – osoby považované ve zdravotním pojištění za zaměstnance

    • § 5 písm. b) – pojištěnci považovaní z pohledu zdravotního pojištění za OSVČ

    • § 7 odst. 2 – souběh příjmů s platbou pojistného státu


Komentář
Komentář

Zaměstnavatel nebo pojištěnec jako osoba samostatně výdělečně činná platí pojistné ze všech příjmů podléhajících povinnosti odvodu pojistného. Jedná-li se o OSVČ nebo zaměstnance, za které současně platí pojistné stát, hradí pojistné (kromě státu) i OSVČ, resp. zaměstnavatel.

V souvislosti s placením pojistného na zdravotní pojištění zaměstnavatelem platí zásadní podmínka, kdy příjmy zúčtované zaměstnanci podléhají odvodu pojistného tehdy, je-li osoba považována z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance ve smyslu ustanovení § 5 písm. a) ZoVZP. To znamená, že pojistné se odvádí z příjmů zdaňovaných podle § 6 ZDP, pokud se nejedná o příjmy dani nepodléhající nebo od daně osvobozené. Pojistné se neodvádí ani z příjmů vyjmenovaných jako výjimky v § 3 odst. 2 ZPVZP, třebaže jsou tyto příjmy předmětem daně podle § 6 ZDP – odvodu pojistného nepodléhá například odstupné podle zákoníku práce.

Osoby považované ve zdravotním pojištění za OSVČ, tedy s povinností placení pojistného a plnění ostatních zákonných povinností, jsou taxativně vyjmenovány v ustanovení § 5 písm. b) ZoVZP. Pokud pojištěnec vykazuje ve své samostatné výdělečné činnosti příjmy podle § 7 odst. 1, 2 ZDP, považuje se ve zdravotním pojištění za OSVČ.

V následujícím textu si formou příkladů předvedeme postup v situacích, kdy pojištěnec vykazuje souběžné příjmy:

  1. v jednom nebo více zaměstnáních,
  2. v zaměstnání a v samostatné výdělečné činnosti,
  3. v případě osoby, za kterou je plátcem pojistného i stát.

ad 1)

Příklady

Příklad – souběh příjmů v jednom zaměstnání

Zaměstnanec pracoval u zaměstnavatele do 30. 6. na základě pracovní smlouvy a zároveň na dohodu o provedení práce, kde jeho příjem nikdy nepřevýšil 10 000 Kč. Za červenec však byl na tuto dohodu zúčtován příjem 11 000 Kč, přičemž je reálný předpoklad, že i v některém z dalších měsíců může tento příjem činit více než 10 000 Kč.

Protože příjem na dohodu o provedení práce nepřevýšil v žádném z kalendářních měsíců prvního pololetí částku 10 000 Kč, neodvádělo se z něj pojistné, resp. tento příjem se nepřičítal k příjmu dosaženému na základě pracovní smlouvy. V tomto směru se však situace počínaje odvodem pojistného za měsíc červenec mění, kdy se k příjmu na základě pracovní smlouvy připočte i částka 11 000 Kč, dosažená na dohodu o provedení práce. V dalších měsících roku se bude takto připočítávat k příjmu z pracovního poměru (pracovní smlouvy) i příjem na dohodu o provedení práce tehdy, pokud přesáhne 10 000 Kč.

Zaměstnavatel není povinen činit žádné kroky v souvislosti s plněním oznamovací povinnosti, protože zaměstnanec je dlouhodobě přihlášen na základě pracovní smlouvy, neboli v této souvislosti nehraje roli výše příjmu z dohody o provedení práce. Zaměstnanec by byl odhlášen v tom kalendářním měsíci, ve kterém by ukončil zaměstnání na základě pracovní smlouvy, přičemž by současně příjem na dohodu o provedení práce nepřevýšil 10 000 Kč.

Upozorňuji, že od data 1. 1. 2015 se ve zdravotním pojištění pro účel vzniku zaměstnání sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele.

Příklady

Příklad – souběh příjmů ve více zaměstnáních

Hrubý příjem zaměstnance činil v kalendářním měsíci 15 000 Kč. Současně tento zaměstnanec pracoval v témže měsíci u jiného zaměstnavatele na dohodu o pracovní činnosti, kde si vydělal 2 800 Kč.

Z vyměřovacího základu 15 000 Kč odvede zaměstnavatel pojistné na zdravotní pojištění ve výši 13,5 % z této částky, tj. 2 025 Kč. Jednu třetinu z takto vypočtené výše pojistného (675 Kč) srazí zaměstnavatel zaměstnanci z jeho příjmu (k tomuto kroku je zaměstnavatel oprávněn i bez souhlasu zaměstnance), zbylé dvě třetiny (1 350 Kč) zaplatí zaměstnavatel ze svých zdrojů.

Hrubý příjem v dalším zaměstnání sice nedosahuje minimální mzdy, ovšem s ohledem na skutečnost, že v „hlavním“ zaměstnání je odváděno pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu, nevztahuje se v tomto případě na plátce zaměstnávajícího pracovníka s příjmem nižším než