dnes je 28.3.2024

Input:

§ 11 ZP Vedoucí zaměstnanci

3.7.2015, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 4 minuty

2.1.11
§ 11 ZP Vedoucí zaměstnanci

Mgr. Lenka Pavelková

Úplné znění

Ustanovení související

  • Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění

    • § 18 – o právních jednáních

    • § 19 a 20 – o neplatnosti právních jednání v základních pracovněprávních vztazích

    • § 33 odst. 3 a 4 – o vzniku pracovního poměru jmenováním u zákonem stanoveného okruhu vedoucích zaměstnanců

    • § 73 a 73a – o odvolání z pracovního místa vedoucího zaměstnance nebo vzdání se tohoto místa

    • § 302 – o povinnostech vedoucích zaměstnanců

  • Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

  • § 540 až 588 – o právních jednáních

Zákoník práce definuje pojem „vedoucí zaměstnanec zaměstnavatele”. Vedoucími zaměstnanci zaměstnavatele se podle zákoníku práce rozumějí zaměstnanci, kteří jsou na jednotlivých stupních řízení zaměstnavatele oprávněni stanovit a ukládat podřízeným zaměstnancům pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jejich práci a dávat jim k tomuto účelu závazné pokyny.

Zákoník práce dále stanoví, že vedoucím zaměstnancem je rovněž vedoucí organizační složky státu. Vedoucí organizační složky státu činí právní jednání podle § 9 ZP; další zaměstnanci pak za podmínek stanovených zákonem o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích.

Ze zákoníku práce lze dovodit, že pracovní poměr vedoucích zaměstnanců se odlišuje od běžného pracovního poměru zejména tím, že:

  • vedoucí zaměstnanci požívají vyšší míry důvěry zaměstnavatele, čemuž by měla odpovídat i vyšší míra loajality vedoucího zaměstnance k zaměstnavateli,

  • jsou přímo závislí na příkazech zaměstnavatele nebo jiného vedoucího zaměstnance,

  • mají větší samostatnost při rozhodování,

  • mají nařizovací právo vůči podřízeným zaměstnancům.

Rozdíly ve srovnání s původní úpravou

Od 1. 1.2012

Ustanovení § 11 ZP bylo novelou legislativně technicky zpřesněno.

Zaměstnanec má právo si stěžovat na výkon práv a povinností vyplývajících ze základních pracovněprávních vztahů, tedy i na jednání vedoucího zaměstnance, a zaměstnavatel je povinen tuto stížnost se zaměstnancem projednat, avšak právní jednání, například výpověď z pracovního poměru, dává zaměstnanci vždy zaměstnavatel jako takový, nikoliv vedoucí zaměstnanec jako osoba. Vedoucí zaměstnanec tedy nejedná jménem svým, ale jménem zaměstnavatele.

Stav nadřízenosti a podřízenosti může vyplývat z právního předpisu nebo z vnitřního organizačního předpisu upravujícího organizační strukturu zaměstnavatele. Při splnění této podmínky není právní postavení vedoucího zaměstnance dotčeno, nejsou-li fakticky obsazena podřízená pracovní místa. Vedoucí zaměstnanec i tak zůstává vedoucím.

Není rovněž rozhodující, zda vedoucí zaměstnanec vedle práva vydávat závazné pokyny podřízeným zaměstnancům může rovněž jménem zaměstnavatele v pracovněprávních vztazích vést právní jednání, či zda toto oprávnění mají jen někteří vedoucí zaměstnanci.

Judikatura

NS sp. zn. 21 Cdo 2633/2004

Pro posouzení, zda jde o vedoucího zaměstnance, není podstatné, jakým

Nahrávám...
Nahrávám...