Potkali se dva velcí přátelé, rabín Meir z Přemyšlan a rabín
Jisrael z Ružinu. Rabín Meir seděl na jednoduchém voze taženém jedním vychrtlým
koněm. Rabín Jisrael seděl v kočáře, který táhli čtyři statní hřebci.
Já vždy cestuji se čtyřmi silnými koňmi. Kdyby můj kočár uvízl v
bahně, dokázali by ho rychle vytáhnout. Jak ale vidím, tvůj kůň jen stěží uveze
tebe a tvůj povoz po suché a tvrdě udusané cestě. Na svých cestách ale narazíš
i na bahno. Proč takhle riskuješ?
Rabín Meir vystoupil z vozu, objal šíji svého milovaného starého
koně a řekl laskavým hlasem: Myslím, že riskuješ ty. Protože znám malou sílu
svého koně, dávám si dobrý pozor, abych se bahnu vyhnul. Ale ty, můj milý
příteli, jsi si jistý, že se z bahna dostaneš, a tak nekoukáš, kudy
jedeš.
(Podle: Rabi Rami Shapiro: Chasidské povídky)
Síla versus obezřetnost