dnes je 29.3.2024

Input:

Změny v zákoníku práce od 1. 10. 2015

1.10.2015, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 7 minut

1.3
Změny v zákoníku práce od 1. 10. 2015

JUDr. Petr Bukovjan

Nebývá to zvykem, ale občas se zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, mění i v průběhu kalendářního roku. Naposledy se tak stalo jeho novelou publikovanou ve Sbírce zákonů pod číslem 205/2015 Sb., a to s účinností od 1. 10. 2015. V následujících řádcích upozorňujeme na nejdůležitější z přijatých změn.

Základní zásady pracovněprávních vztahů (§ 1a)

Zákoník práce obsahuje ve svém ustanovení § 1a ZP výčet základních zásad pracovněprávních vztahů, tedy pravidel a principů, k nimž je třeba přihlížet při výkladu jednotlivých institutů pracovního práva a rovněž tak při podpůrném použití občanskoprávních předpisů v pracovněprávních vztazích. Některé z nich přitom označuje za ty, které vyjadřují hodnoty, jež chrání veřejný pořádek. To hraje roli v posouzení neplatnosti právních jednání. Pokud totiž právní jednání odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, soud ho i bez návrhu označí za (absolutně) neplatné.

Do 30. 9. 2015 řadil zákoník práce mezi základní zásady pracovněprávních vztahů, které mají dotčenou vazbu na veřejný pořádek, zásadu zvláštní zákonné ochrany postavení zaměstnance, uspokojivých a bezpečných pracovních podmínek pro výkon práce, rovného zacházení se zaměstnanci a zákazu jejich diskriminace. Nově je mezi ně zahrnuta také zásada spravedlivého odměňování zaměstnance.

Způsoby zrušení dohod (§ 77 odst. 4)

V případě uzavření dohody o provedení práce jako jednoho ze základních pracovněprávních vztahů bylo dříve zaměstnavateli doporučováno, aby si v ní sjednal se zaměstnancem rovněž způsoby jejího zrušení (rozvázání). Na rozdíl od dohody o pracovní činnosti se totiž při úvaze o jednostranném zrušení dohody o provedení práce nemohl zaměstnavatel opřít o nějaké ustanovení zákoníku práce. O způsobech zrušení pracovněprávního vztahu založeného dohodou o provedení práce se zmíněný právní předpis do konce září letošního roku vůbec nezmiňoval.

Po novele je tomu jinak. Způsoby zrušení, a to již obou dohod, se staly součástí společného ustanovení § 77 ZP. Nově platí, že není-li sjednán způsob zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti, je možné ho zrušit:

  • dohodou smluvních stran ke sjednanému dni,

  • výpovědí danou z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu s patnáctidenní výpovědní dobou, která začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně, nebo

  • okamžitým zrušením; okamžité zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti však může být sjednáno jen pro případy, kdy je možné okamžitě zrušit pracovní poměr.

Pro výpověď i okamžité zrušení některé z dohod předepisuje zákoník práce i nadále písemnou formu, jinak se k takovému právnímu jednání nepřihlíží (jako by ho nebylo). Čeho se novela nedotkla, je možnost zákonného zástupce s přivolením soudu okamžitě zrušit dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti nezletilého zaměstnance mladšího 16 let, pokud je to nutné v zájmu jeho vzdělání, vývoje nebo zdraví.

Výše kapesného a daňový režim (§ 180)

Jednou z cestovních náhrad zaměstnance při zahraniční pracovní cestě je kapesné. Zaměstnavatel ho může, ale nemusí zaměstnanci poskytnout. Pokud přitom chce, aby šlo na straně zaměstnance o příjem osvobozený od daně z příjmů, musí respektovat maximální výši kapesného stanovenou pro platovou sféru, tj. nejvýše 40 % zahraničního stravného.

Po novele zákoníku práce s účinností od 1. 1. 2012, která zavedla právní úpravu snížení stravného namísto krácení stravného, a to o určité procento za každé bezplatné jídlo poskytnuté zaměstnanci ve formě snídaně, oběda nebo večeře ve vazbě na dobu trvání příslušné pracovní cesty, se díky nedostatečnému odkazu v ustanovení § 180 ZP vedly polemiky o tom, z jaké základny se oněch 40 % pro účely kapesného vlastně odvozuje – jestli ze zahraničního stravného sníženého, nebo před snížením. Daňové dopady (viz výše) dělaly tuto polemiku ještě zajímavější.

Novela tyto polemiky utnula s tím, že nyní je zcela zřejmé, že se maximální výše kapesného odvíjí od nesníženého zahraničního stravného.

Náhrada újmy (§ 248 a násl., § 330 a § 394 odst. 2)

Předmětná novela není jen novelou zákoníku práce, ale obsahuje též jiné důležité změny. Jednou z nich je určitě zrušení zákona č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, který měl komplexně upravit právní vztahy úrazového pojištění zaměstnanců pro případ poškození zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Ostatně právě proto zákoník práce otázky odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání řešil doposud ve svých přechodných ustanoveních § 365 až 390 s předpokladem, že tomu tak bude do nabytí účinnosti právní úpravy úrazového pojištění zaměstnanců.

V návaznosti na zrušení zmíněného zákona muselo logicky dojít k jistému „překlopení” právní úpravy odpovědnosti zaměstnavatele za škodu způsobenou zaměstnanci pracovním úrazem nebo nemocí z povolání z přechodných ustanovení zákoníku práce do ustanovení

Nahrávám...
Nahrávám...