Vyměřovací základ ve zdravotním pojištění

6.6 Vyměřovací základ ve zdravotním pojištění

Mgr. Tomáš Červinka, Vladimíra Janečková

Podle § 3 odst. 1 ZoPVZP je vyměřovacím základem pro výpočet pojistného u zaměstnance v pracovním poměru úhrn příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle § 6 ZDPř a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním.

Zúčtovaným příjmem se pro účely stanovení vyměřovacího základu rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru, anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance.

Do vyměřovacího základu pro výpočet pojistného na zdravotní pojištění se nezahrnují tyto příjmy:

1. náhrada škody podle zákoníku práce,

2. odstupné a další odstupné, odchodné a odbytné poskytovaná na základě zvláštních právních předpisů (např. zákoník práce) a odměna při skončení funkčního období náležející podle zákona o obcích (resp. o krajích, resp. o hl. m. Praze),

3. věrnostní přídavek horníků,

4. odměny vyplácené podle zákona o vynálezech a zlepšovacích návrzích, pokud vytvoření a uplatnění vynálezu nebo zlepšovacího návrhu nemělo souvislost s výkonem zaměstnání,

5. jednorázová sociální výpomoc poskytnutá zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů vzniklých v důsledku živelní pohromy, požáru, ekologické nebo průmyslové havárie nebo jiné mimořádně závažné události,

6. plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání,

7. náhrady výdajů poskytovaných procentem z platové základny představitelům státní moci a některých státních orgánů a soudcům.

Do vyměřovacího základu zaměstnance se zahrnuje také odměna pěstouna vyplácená podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí.

Do vyměřovacího základu zaměstnance, který ukončil zaměstnání, se zahrnují výše uvedené příjmy, i pokud jsou zúčtovány po skončení zaměstnání. Zaměstnavatel je považován za plátce i v případě příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků podle § 6 ZDPř zúčtovaných bývalému zaměstnanci po skončení zaměstnání.

Vyměřovacím základem pracovníka v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů je úhrn příjmů zúčtovaných mu zaměstnavatelem v souvislosti s tímto pracovním vztahem, a to ve výši, ve které jsou nebo by byly předmětem daně z příjmů fyzických osob podle § 6 ZDPř. Výjimkou jsou jen náhrady škody a náhrady výdajů. Dále mezi výjimky patří plnění podle bodu e) a f) (viz výše). Ostatní úpravy vyměřovacího základu (např. dodržení minimálního vyměřovacího základu) jsou platné i u zaměstnance s příjmy podle cizích právních předpisů.