5.3.6.2 Rozsah a výpočet exekučních srážek ze mzdy
Ing. Růžena Klímová
Srážky ze mzdy je možné provádět jen do výše pohledávky s příslušenstvím. Příslušenstvím se rozumí úroky, úroky z prodlení, poplatky z prodlení a náklady spojené s uplatněním pohledávky u soudu. Způsob provádění srážek stanoví § 276 a násl. OSŘ a nařízení vlády č. 595/2006 Sb. a vztahuje se na všechny prováděné srážky ze mzdy prováděné na základě vykonatelného rozhodnutí.
Čistá mzda
Srážky ze mzdy se provádějí z čisté mzdy a též z příjmů, s nimiž se zachází jako se mzdou. Jedná se o nemocenské a peněžitou pomoc v mateřství, důchody, stipendium, podpora v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci, vrácená daň vyplývající z ročního zúčtování, popřípadě další příjmy (viz Srážky ze mzdy). Srážky se provádějí i z odměny poskytnuté zaměstnanci na základě dohody o pracovní činnosti. Srážky ze mzdy nelze provádět z náhrad cestovních výdajů nebo obdobných náhrad (náhrada za opotřebení vlastního nářadí).
Daňový bonus
Čistou mzdou rozumíme hrubou mzdu sníženou o daň a pojistné na sociální a zdravotní pojištění a zálohy na důchodové spoření. Dle judikátu číslo jednací 3 VSOL 852/2011-A-10 vydaného Vrchním soudem v Olomouci dne 11. 5. 2012 není daňový bonus součástí zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti. Je zvláštním plněním poskytovaným poplatníkovi státem a výpočet čisté mzdy (pro srážky ze mzdy) neovlivňuje.
Zcela jiný závěr je uveden v judikátu Krajského soudu v Ostravě KSOS 25 INS 13945/2011-B5 ze dne 16. 2. 2012 a stanovisku Generálního finančního ředitelství ze dne 2. 4. 2012.
Ani jedno z citovaných usnesení nebylo zveřejněno ve Sbírce judikatury a je tedy otázkou, zda vůbec, případně kterému přikládat větší důležitost a při výpočtu srážek se jím řídit.
Nadále není výkladová praxe v této oblasti jednoznačná. K uvedené problematice se na dotaz některých soudních exekutorů vyjádřilo v roce 2012 i Ministerstvo spravedlnosti ČR s tím, že daňový bonus součástí čisté mzdy i přes shora citované rozhodnutí VS v Olomouci být má, když říká: „.... pokud přiznáním daňového bonusu fakticky dochází ke zvýšení čisté mzdy, lze s touto částkou kalkulovat jako základem pro výpočet srážek ze mzdy, když ochrana osob vyživovaných povinným je zajištěna institutem nezabavitelné částky.”
Nezabavitelná částka
Z čisté mzdy se odečte nezabavitelná částka podle nařízení vlády č. 595/2006 Sb., která se vyplácí povinnému.
Nezabavitelná částka, která musí být dlužníkovi vždy vyplacena, je odvozena
-
ze životního minima jednotlivce, které je určeno v § 2 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a činí 3 410 Kč,
-
z normativních nákladů na bydlení jednotlivce v bytech užívaných na základě nájemní smlouvy a stanovených pro obec, která má 50 000 až 99 999 obyvatel.
Nařízením vlády, kterým se pro účely příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory pro rok 2014 stanoví výše nákladů srovnatelných s nájemným, částek, které se započítávají za pevná paliva, a částek normativních nákladů na bydlení, se zvyšuje částka na bydlení ze stávající částky 5 687 Kč na 5 873 Kč.
Vyživovací povinnost
Při výpočtu nezabavitelné částky se započte dílčí nezabavitelná částka tolikrát, kolika osobám je dlužník povinen poskytovat výživné. Vyživovací povinnost upravuje § 910 a násl. NOZ. Vyživovací povinnost vůči dětem se týká pouze dětí vlastních, osvojených, adoptovaných a úředním rozhodnutím svěřených do péče. Vyživovací povinnost dětí není omezena věkem 26 let, jak tomu je u daňového zvýhodnění na dítě v oblasti daní, a jak tomu je u studentů – pojištěnců státu v oblasti zdravotního pojištění.
Započtení nezabavitelné částky na vyživované osoby
Nařízení vlády č. 595/2006 Sb. stanoví, na které osoby se dílčí nezabavitelná částka započte. Podle ustanovení § 1 odst. 2 nařízení vlády č. 595/2006 Sb. se na manžela (nebo registrovaného partnera) dlužníka započte dílčí nezabavitelná částka, i když má samostatný příjem. Na dítě, které manželé společně vyživují, se započítává nezabavitelná částka každému manželovi zvlášť, jsou-li srážky prováděny ze mzdy obou manželů. Nezabavitelná částka se nezapočte na žádného z těch, v jejichž prospěch byl nařízen výkon rozhodnutí pro pohledávky výživného, jestliže výkon rozhodnutí dosud trvá. Jinak je tomu v případě, je-li uzavřena dohoda o úhradě výživného podle § 2045 NOZ a zaměstnavatel souhlasí s prováděním takové srážky nebo je výživné uhrazováno dobrovolně samotným dlužníkem nebo se jedná o dohodu mezi rodiči uzavřenou před rokem 2014 podle § 551 zákona č. 40/1964 Sb. (ObčZ). V takovém případě se nezabavitelná částka na tyto vyživované osoby započte.
Zokrouhlení nezabavitelné částky
Součet všech dílčích nezabavitelných částek a nezabavitelná částka na dlužníka činí nezabavitelnou částku, která se zaokrouhluje na celou korunu nahoru. Nezaokrouhlují se tedy jednotlivé dílčí částky, ale až jejich konečný součet. Jedná-li se o povinného, který má jen nezabavitelnou částku na svou osobu, zaokrouhluje se tato nezabavitelná částka na povinného nahoru.
Podle § 4 nařízení vlády č. 595/2006 Sb. se uplatní nová nezabavitelná částka poprvé za zúčtovací období, do něhož připadne den, od něhož se tato částka zvyšuje. Protože ke zvýšení normativních nákladů na bydlení dochází k 1. 1. 2014, použije se nová výše nezabavitelné částky poprvé při zúčtování mezd za leden 2014, tedy ve výplatním termínu v únoru 2014.
Nezabavitelná částka se uplatní pouze jednou v měsíci, a to u prvního plátce, případně u plátce určeného soudem. U dalších plátců se k nezabavitelné částce nepřihlíží, pokud soud nebo jiný správní orgán neurčí každému plátci, kolik z nezabavitelné částky uplatní každý z nich.
Zabavitelná část bez omezení
Zbytek čisté mzdy se porovná s částkou, nad kterou se mzda zabavuje bez omezení, tj. od 1. 1. 2014 se porovná s částkou 9 283 Kč. Pokud je však zbytek čisté mzdy roven částce 9 283 Kč nebo je nižší než tato částka, sníží se tento zbytek na číslo dělitelné třemi a vypočítají se třetiny. Nejvyšší výše třetiny činí v roce 2014:
