Rozsah a výpočet exekučních srážek ze mzdy

5.3.6.2 Rozsah a výpočet exekučních srážek ze mzdy

Ing. Růžena Klímová

Čistá mzda

Srážky ze mzdy se provádějí z čisté mzdy a též z příjmů, s nimiž se zachází jako se mzdou. Jedná se např. o odměny z dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce, z odměny za pracovní nebo služební pohotovost, o nemocenské a peněžitou pomoc v mateřství, odstupné, odbytné, odchodné, důchody, stipendium, podporu v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci, vrácenou daň vyplývající z ročního zúčtování zálohy daně, popřípadě další příjmy, které mají charakter mzdy nebo platu (viz Srážky ze mzdy). Srážky ze mzdy nelze provádět z náhrad cestovních výdajů nebo obdobných náhrad (náhrada za opotřebení vlastního nářadí). Též se srážky neprovádějí ze sociálních výpomocí.

Daňový bonus a přeplatek z ročního zúčtování

Čistou mzdou rozumíme hrubou mzdu sníženou o daň a pojistné na sociální a zdravotní pojištění. Dle judikátu číslo jednací 3 VSOL 852/2011-A-10 vydaného Vrchním soudem v Olomouci dne 11. 5. 2012 není daňový bonus součástí zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti. Je zvláštním plněním poskytovaným poplatníkovi státem a výpočet čisté mzdy (pro srážky ze mzdy) neovlivňuje.

S ohledem na rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 18. 3. 2013 č. j. 1 VSPH 241/2013 jej lze postihnout jako jinou peněžitou pohledávku ve smyslu ust. § 312 a násl. OSŘ ve spojení s ust. § 52 zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu. Pokud své právo soudní exekutor nevyužije, nelze v rámci exekuce na mzdu do čisté mzdy daňový bonus započítat.

Obdobný závěr, že daňový bonus nelze postihnout exekucí na mzdu, ale že je mimořádným příjmem v rámci insolvence, přijal i Vrchní soud v Olomouci, sp. zn. 1 VSOL 288/2015 – A16.

Vzhledem ke skutečnosti, že na provedení exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky se nevztahují ustanovení o nezabavitelné částce, srazí se daňový bonus na základě exekučního příkazu k provedení exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky dle § 312 OSŘ celý. Poznamenáváme, že na exekuční příkaz přikázáním jiné peněžité pohledávky dle § 312 OSŘ se nevztahuje pořadí, které platí pro pohledávky při srážkách ze mzdy (§ 276 až 302 OSŘ). Exekuce dle § 312 OSŘ na daňový bonus bude tedy provedena ihned po doručení takového exekučního příkazu.

Daňový bonus je zapotřebí odlišit od přeplatku na dani z ročního zúčtování záloh, který je považován za jiný příjem povinného (viz rozhodnutí Vrchního soudu v Praze č.j. 1 VSPH 241/2013-B-50) a je tedy nutné s přeplatkem z ročního zúčtování nakládat jako se mzdou, neboť soud dospěl k závěru, že kladný rozdíl poskytnutých záloh na daň z příjmu a skutečné částky daně z příjmu lze srážet v rámci exekuce, a tedy i v rámci oddlužení.

Z čisté mzdy se odečte nezabavitelná částka podle nařízení vlády č. 595/2006 Sb., která se vyplácí povinnému.

Nezabavitelná částka, která musí být dlužníkovi vždy vyplacena, je odvozena

• ze životního minima jednotlivce, které je určeno v § 2 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a činí 3 410 Kč,

• z normativních nákladů na bydlení jednotlivce v bytech užívaných na základě nájemní smlouvy a stanovených pro obec, která má 50 000 až 99 999 obyvatel.

Nařízením vlády č. 449/2016 Sb., kterým se pro účely příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory pro rok 2017 stanoví výše nákladů srovnatelných s nájemným, částek, které se započítávají za pevná paliva, a částek normativních nákladů na bydlení, se snižuje částka na bydlení z částky 5 858 Kč na 5 822 Kč.

Vyživovací povinnost

Při výpočtu nezabavitelné částky se započte dílčí nezabavitelná částka tolikrát, kolika osobám je dlužník povinen poskytovat výživné. Vyživovací povinnost upravuje § 910 a násl. NOZ. Vyživovací povinnost vůči dětem se týká pouze dětí vlastních, osvojených, adoptovaných a úředním rozhodnutím svěřených do péče. Vyživovací povinnost dětí není omezena věkem 26 let, jak tomu je u daňového zvýhodnění na dítě v oblasti daní, a jak tomu je u studentů – pojištěnců státu v oblasti zdravotního pojištění.

Započtení nezabavitelné částky na vyživované osoby

Nařízení vlády č. 595/2006 Sb. stanoví, na které osoby se dílčí nezabavitelná částka započte. Podle ustanovení § 1 odst. 2 nařízení vlády č. 595/2006 Sb. se na manžela (nebo registrovaného partnera) dlužníka započte dílčí nezabavitelná částka, i když má samostatný příjem. Na dítě, které manželé společně vyživují, se započítává nezabavitelná částka každému manželovi zvlášť, jsou-li srážky prováděny ze mzdy obou manželů. Nezabavitelná částka se nezapočte na žádného z těch, v jejichž prospěch byl nařízen výkon rozhodnutí pro pohledávky výživného, jestliže výkon rozhodnutí dosud trvá. Jinak je tomu v případě, je-li uzavřena dohoda o úhradě výživného podle § 2045 NOZ a zaměstnavatel souhlasí s prováděním takové srážky nebo je výživné uhrazováno dobrovolně samotným dlužníkem nebo se jedná o dohodu mezi rodiči uzavřenou před rokem 2014 podle § 551 zákona č. 40/1964 Sb. (ObčZ). V takovém případě se nezabavitelná částka na tyto vyživované osoby započte. Nezabavitelná částka na dítě se započte i v případě, že soud pouze určil výši výživného, které pak rodič uhrazuje dobrovolně. Zaměstnavatel není oprávněn zkoumat, zda rodič výživné skutečně uhrazuje.

Zokrouhlení nezabavitelné částky

Součet všech dílčích nezabavitelných částek a nezabavitelná částka na dlužníka činí nezabavitelnou částku, která se zaokrouhluje na celou korunu nahoru. Nezaokrouhlují se tedy jednotlivé dílčí částky, ale až jejich konečný součet. Jedná-li se o povinného, který má jen nezabavitelnou částku na svou osobu, zaokrouhluje se tato nezabavitelná částka na povinného nahoru.

Podle § 4 nařízení vlády č. 595/2006 Sb. se uplatní nová nezabavitelná částka poprvé za zúčtovací období, do něhož připadne den, od něhož se tato částka upravuje.…