Rozhodný příjem, jeho prokazování a rozhodné období

7.6.2.1 Rozhodný příjem, jeho prokazování a rozhodné období

JUDr. Michaela Kepková

Příjem rozhodný pro přiznání dávky státní sociální podpory se stanoví jako měsíční průměr příjmů rodiny (společně posuzovaných osob) za rozhodné období. Rozhodným obdobím je u přídavku na dítě kalendářní rok předcházející kalendářnímu roku, v němž je třeba prokázat výši rozhodného příjmu (vždy od 1. října). U příspěvku na bydlení a u porodného je rozhodným obdobím kalendářní čtvrtletí předcházející kalendářnímu čtvrtletí, za které se nárok uplatňuje.

Zákon o státní sociální podpoře taxativně vymezuje okruh příjmů, které se do rozhodného příjmu pro účely dávek státní sociální podpory započítávají, a také způsob zápočtu do rozhodného období. Kdy a jakým způsobem se příjmy do rozhodného období započítávají, stanoví § 5 odst. 3 a 4 ZSSP. Dále stanoví, zda se do rozhodného období zahrnují tehdy, kdy byly předmětem daně z příjmu, nebo kdy byly plátcem zaúčtovány, anebo kdy byly vyplaceny. Příjmy jsou zpravidla stanoveny odkazem na příslušné paragrafy zákona o daních z příjmů.

Pro potřeby dávek státní sociální podpory zaměstnavatelé nejčastěji potvrzují příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky. Do rozhodného příjmu se započítávají příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky uvedené v § 6 odst. 1 a odst. 10 ZDPř, s výjimkou částky, která se považuje za příjem z důvodu bezplatného používání motorového vozidla pro služební i soukromé účely (§ 6 odst. 6), a s výjimkou částky odpovídající příjmu, kterého dosáhlo nezaopatřené dítě za měsíce červenec a srpen. Do rozhodného příjmu se nezapočítává daňový bonus (§ 35c ZDPř). Patří sem i příjmy podle § 192 odst. 3 zákoníku práce.

Do rozhodného příjmu se započítávají dále příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7 ZDPř), tyto příjmy potvrzuje finanční úřad.

Uvedené příjmy se započítávají po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení a dalších výdajů odpočítaných podle zákona o daních z příjmů a po odpočtu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pojistného na všeobecné zdravotní pojištění a po odpočtu daně z těchto příjmů. Proto je nezbytné doložit výši zaplaceného pojistného. U nezaopatřených dětí se nezapočítává 1/12 ročního příjmu z podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti za každý z měsíců červenec a srpen, kdy byla činnost vykonávána po celý kalendářní měsíc.

ZSSP stanoví minimum, které se vždy započítává do rozhodného příjmu jako příjem z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti vykonávané jako hlavní činnost, i když je faktický příjem z této činnosti nižší. Jde o částku odpovídající 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za kalendářní rok. MPSV stanoví každoročně tuto částku Sdělením publikovaným ve Sbírce zákonů. Při zahájení činnosti činí stanovené minimum 25 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství.

Do rozhodného příjmu se započítávají i některé další příjmy; jde o příjmy z pronájmu (§ 9 ZDPř) a některé další příjmy taxativně uvedené odkazem na § 4 ZDPř. Rovněž se do rozhodného příjmu započítávají některé dávky státní sociální podpory (přídavek na dítě, rodičovský příspěvek) pro nárok na jiné dávky státní sociální podpory, dávky důchodového pojištění, dávky nemocenského pojištění nebo mzdové nároky podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele.

Pokud jsou v zahraničí vypláceny některé z uvedených příjmů nebo příjmy obdobné, jsou i tyto příjmy započitatelné do rozhodného příjmu.

1. zaměstnavatelem při podání přiznání k dani z příjmů fyzických osob

Zaměstnavatelé v případě, že poplatník podal daňové přiznání, příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky nepotvrzují, protože je uvedli na dokladu vystaveném jako podklad pro přiznání k dani z příjmů včetně příjmů podle § 192 odst. 3 zákoníku práce. Potvrzují jen ostatní započitatelné příjmy, které nebyly uvedeny v daňovém přiznání (např. příjmy zdaněné srážkovou daní) včetně náhrady mzdy podle § 192 odst. 2 zákoníku práce za prvních…