dnes je 29.3.2024

Input:

Poživatelé důchodů

24.10.2014, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 13 minut

13.4.3 Poživatelé důchodů

Ing. Růžena Klímová

Pro důchodce, který je činný v pracovněprávním vztahu, platí v plném rozsahu ustanovení zákoníku práce.

Zvýšenou pozornost je třeba věnovat v případě zaměstnávání důchodců při převedení na jinou práci (viz § 41 ZP), protože je u nich větší pravděpodobnost ztráty zdravotní způsobilosti konat dosavadní práci. Tuto skutečnost je však nutno zjišťovat podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb.

Zvláštní odměna

Zaměstnanci, kterému vznikl nárok na starobní důchod nebo kterému byl přiznán invalidní důchod třetího stupně, může zaměstnavatel poskytnout zvláštní (mimořádnou, jubilejní) odměnu [viz § 224 odst. 2 písm. a) ZP]. Tato možnost se tedy týká starobních důchodců v době, kdy jim vznikl nárok na starobní důchod, a nikoli až tehdy, kdy jim byl důchod skutečně přiznán, na rozdíl od důchodců invalidních, kterým je možno přiznat odměnu až v době přiznání důchodu.

Výpověď

V praxi často dochází k omylu v tom smyslu, že vznik nároku na důchod je důvodem k výpovědi. Je nutno zdůraznit, že tomu tak není a záleží jen na důchodci, zda bude pokračovat ve výkonu práce nebo nikoli. Výpověď mu zaměstnavatel může dát stejně jako ostatním zaměstnancům jen z důvodů vymezených v § 52 ZP, nebo může okamžitě zrušit pracovní poměr dle § 55 ZP.

Mzdové podmínky

Co se týká mezd, jediná výjimka je u sazby minimální mzdy, která u zaměstnance, jenž je poživatelem invalidního důchodu, činí pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin 48,10 Kč za hodinu nebo 8 000 Kč za měsíc. Tomu odpovídají i nejnižší úrovně zaručené mzdy (viz Zaručená mzda).

Zaměstnanost

Protože poživatelé invalidního důchodu se považují za osoby se zdravotním postižením (§ 67 odst. 2 ZZ), náleží jim zvýšená ochrana na trhu práce. Platí pro ně proto jednotlivá ustanovení jak zákoníku práce, tak zákona o zaměstnanosti týkající se osob se zdravotním postižením (více Zaměstnávání osob se zdravotním postižením). Pokud jde o starobní důchodce, nemají nárok na podporu v nezaměstnanosti [viz § 39 odst. 1 písm. c) ZZ], ani na podporu při rekvalifikaci (§ 40 odst. 1 ZZ) a překrývá-li se doba pobírání podpory v nezaměstnanosti s dobou pobírání důchodu, jsou povinni podporu vrátit [viz § 56 odst. 2 písm. b) ZZ].

Starobní důchodci mohou být též osobami zdravotně znevýhodněnými. Od 1. 1. 2015 se obnovuje opět status osoby zdravotně znevýhodněné, která bude i nadále naplňovat 4% podíl osob se zdravotním postižením. Nově od 1. 8. 2014 o tento status může osoba zdravotně znevýhodněná žádat osobně u příslušné OSSZ. Pokud byl starobní důchodce osobou zdravotně znevýhodněnou a rozhodnutí o tomto statusu již pozbylo platnosti, lze žádat příslušnou OSSZ o obnovení. ČSSZ vydala k této změně informaci, že osoby zdravotně znevýhodněné, které měly rozhodnutí o osobě zdravotně znevýhodněné na dobu neurčitou, nemusí o žádnou změnu žádat a rozhodnutí platí nadále, tedy i po 1. 1. 2015.

DAŇ Z PŘÍJMŮ ZE ZÁVISLÉ ČINNOSTI

Příjmy důchodců

Jsou-li důchodci zaměstnaní, mají příjmy ze závislé činnosti, které podléhají dani z příjmů. Zaměstnavatel jako plátce daně postupuje při zdanění jejich příjmů ze závislé činnosti standardním způsobem jako u ostatních poplatníků. Veškeré příjmy ze závislé činnosti (s výjimkou příjmů z dohody o provedení práce do výše 10 000 Kč bez podepsaného Prohlášení) se zdaní zálohovou daní a při podepsaném Prohlášení se uplatní sleva na invaliditu, je-li doložena potvrzením finančního úřadu.

Základní sleva na dani

V rámci úsporných opatření vlády došlo ke zrušení základní slevy u pracujících důchodců pro léta 2013 až 2015. To však mění nález Ústavního soudu zveřejněný ve Sbírce zákonů pod číslem 162/2014 Sb., který nabyl účinnosti dnem 4. 8. 2014. Ústavní soud zrušil právní úpravu, jež neumožňovala uplatňovat slevu na dani ve výši 24 840 Kč starobním důchodcům, kteří k 1. lednu příslušného kalendářního roku pobírali starobní důchod.

Slevu může uplatnit poplatník – zaměstnanec prostřednictvím svého zaměstnavatele nebo v rámci daňového přiznání. Základní slevu je možné uplatnit již za srpen 2014. Finanční správa se vyjádřila k postupu, jakým bude moci zaměstnanec – pracující důchodce základní slevu uplatnit:

  1. Za předpokladu, že zaměstnanec podepsal Prohlášení poplatníka daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti a nežádal o uplatnění základní slevy na dani z důvodu, že byl k 1. dni zdaňovacího období poživatelem starobního důchodu, musí nově plátci – zaměstnavateli oznámit, že slevu uplatnit chce. Tuto skutečnost provede formou vyznačení změny v Prohlášení poplatníka, kde v příslušné části „Změny” uvede: „Žádám o uplatnění základní slevy” a datum změny. Právě datum změny je rozhodné pro plátce daně, kdy má nově základní slevu uplatnit při výpočtu zálohy daně. K vyznačené skutečnosti přihlédne plátce počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž poplatník tuto skutečnost zaznamenal v „Prohlášení”.
  2. V případě, že pracující důchodce o základní slevu v Prohlášení poplatníka požádal, avšak plátce daně tuto slevu při výpočtu záloh na dani nezohlednil, zohlední plátce daně základní slevu sám, a to poprvé za měsíc srpen 2014.

Finanční správa bude akceptovat poskytnutí základní slevy poprvé i za kalendářní měsíc, v němž byl nález Ústavního soudu vyhlášen ve Sbírce zákonů, a to v obou případech uvedených výše (body 1 a 2), tedy již ve mzdě za srpen 2014.

Poplatník, který podává daňové přiznání, uplatní základní slevu v plné výši v daňovém přiznání za zdaňovací období 2014.

Jedná-li se o příjem z dohody o provedení práce do výše 10 000 Kč u poplatníka bez podepsaného Prohlášení, uplatní se srážková daň. Poplatník má právo v rámci daňového přiznání zahrnout i příjmy z dohody o provedení práce, u nichž byla uplatněna srážková daň.

Podle § 4 odst. 1 písm. h) ZDP je důchod do výše 36násobku minimální mzdy ročně od daňové povinnosti osvobozený. Za rok 2014 činí tento limit 306 000 Kč ročně, od roku 2015 ročně 331 200 Kč. Pokud bude výše důchodu do limitu 331 200 + 6 000 = 337 200 Kč, důchodce daňové přiznání podávat nebude, protože k částce do 6 000 Kč se nepřihlíží. Částka přesahující tento zákonný limit je zdanitelným příjmem podle § 10 ZDP a poživatel důchodu je povinen podat daňové přiznání. Současně má právo uplatnit základní slevu 24 840 Kč.

Zdanění důchodů u pracujících důchodců

V případě, že je důchodce zaměstnán nebo má jiný příjem ze závislé činnosti, případně i podniká, je povinen po ukončení zdaňovacího období podat daňové přiznání a zdanit veškerý pravidelně vyplacený důchod, pokud zdanitelný příjem dle § 6 (závislá činnost) s výjimkou příjmů zdaněných srážkovou daní a daňový základ pro účely podnikání (§ 7 ZDP) a daňový základ z příjmů z nájmu (§ 9 ZDP) překročí za rok částku 840 000 Kč.

V letech 2013 a 2014 se limit 840 000 Kč nesleduje (viz bod 8 přechodného ustanovení čl. II zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb.). Od roku 2015 dochází k obnovení ustanovení § 4 odst. 3 ZDP – tzn. v tomto roce je již nutné sledovat výši zdanitelného příjmu.

Základní sleva za rok 2013

Nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2340/2013 ze dne 22. září 2014 umožnil uplatnit slevu na poplatníka za zdaňovací období 2013 všem starobním důchodcům.

Zaměstnanec nemůže dodatečně uplatnit slevu na poplatníka u zaměstnavatele. Zaměstnavatel starobnímu důchodci dodatečně přizná slevu na poplatníka jen tehdy, pokud budou splněny tyto 3 podmínky současně:

  1. zaměstnanec (starobní důchodce) podepsal na rok 2013 Prohlášení,
  2. pracující důchodce v Prohlášení požádal o uplatnění slevy,
  3. pracujícímu důchodci bylo za rok 2013 provedeno roční zúčtování.

V jiných případech má pracující starobní důchodce možnost podat daňové přiznání za rok 2013, kde tuto slevu uplatní.

Měl-li zaměstnanec od zaměstnavatele za rok 2013 pouze příjem, který podléhal dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně (srážková daň), nelze již dodatečně slevu na poplatníka uplatnit u zaměstnavatele, ale ani v daňovém přiznání.

Pokud tedy zaměstnanec (pracující starobní důchodce) v roce 2013 splnil podmínky pro dodatečné uplatnění slevy zaměstnavatelem, pak zaměstnavatel může provést opravu na dani podle § 38i odst. 2 ZDP a předmětnou slevu dodatečně přiznat, jestliže neuplynuly 3 roky od konce lhůty pro podání vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti za zdaňovací období roku 2013. Zaměstnavatel v souladu s tímto ustanovením o rozdíl na dani (vzniklý z titulu přiznání nároku na slevu) sníží nejbližší odvod záloh správci daně.

Zaměstnavatel provede opravu ročního zúčtování záloh podle § 38i ZDP, přičemž nebude opravovat zálohy na daň zdaňovacího období 2013 (tzn. nepodává v této souvislosti dodatečné vyúčtování k roku 2013), ale v tomto případě opraví pouze výslednou daň z ročního zúčtování za zdaňovací období roku 2013, které bylo provedeno v roce 2014. Pokud tuto opravu provede do termínu pro podání Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti za zdaňovací období 2014, tj. do 2. března 2015 nebo v případě elektronického podání do 20. března 2015, pak tuto opravu zohlední v příslušném měsíci ve sloupci 4 části I. Vyúčtování a zároveň vyznačí v příloze č. 3. Pokud by zaměstnavatel prováděl opravu až po termínu pro podání řádného vyúčtování, pak by v této souvislosti musel podat dodatečné vyúčtování ke zdaňovacímu období 2014 (příklad najdete v článku Vyměřovací základ OSVČ a pojistné na zdravotní pojištění).

ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ

Poživatel důchodu je ve zdravotním pojištění osobou, za kterou platí pojistné stát. Je tedy povinen platit pojistné na zdravotní pojištění pouze tehdy, pokud je zaměstnán (nebo je z pohledu zdravotního pojištění považován za OSVČ). Zaměstnavatel nemusí při odvodu pojistného dodržet

Nahrávám...
Nahrávám...