13.4.5 Poživatelé důchodů
Ing. Růžena Klímová
Nahoru Pracovněprávní oblast
Pro důchodce, který je činný v pracovněprávním vztahu, platí v
platném rozsahu ustanovení zákoníku práce.
Zvýšenou pozornost je potřeba v případě zaměstnávání důchodců věnovat ustanovení § 41 o převedení na jinou práci,
která se jich mohou často týkat, protože u nich je větší pravděpodobnost ztráty
zdravotní způsobilosti konat dosavadní práci. Tuto skutečnost je však nutno
zjišťovat podle lékařského posudku.
Zaměstnanci, kterému vznikl nárok na starobní důchod nebo
kterému byl přiznán invalidní důchod třetího stupně, může zaměstnavatel
poskytnout zvláštní (mimořádnou, jubilejní) odměnu [§ 224 odst. 2 písm. a)]. Tato možnost se
tedy týká starobních důchodců v době, kdy jim vznikl nárok na starobní důchod,
a nikoli až tehdy, kdy jim byl důchod skutečně přiznán na rozdíl od důchodců
invalidních, kterým je možno přiznat odměnu v době přiznání důchodu.
Protože v praxi někdy dochází k omylu v tom smyslu, že vznik
nároku na důchod je důvodem k výpovědi, je nutno zdůraznit, že tomu tak není a záleží jen na důchodci, zda bude pokračovat ve výkonu práce nebo nikoli.
Výpověď mu zaměstnavatel může dát – stejně jako ostatním zaměstnancům – jen z
důvodů vymezených v § 52!
Skutečnost, že zaměstnanec pobírá důchod, nemá na jeho mzdové
nároky ani na způsob jeho odměňování vliv a pohlíží se na něj jako na každého
jiného zaměstnance. Pouze pro zaměstnance, jimž byl přiznán invalidní důchod,
platí snížená výše minimální mzdy a nejnižší úrovně mzdy zaručené, a to u
poživatelů
-
invalidního důchodu pro I. a II. stupeň invalidity… 75
%,
-
invalidního důchodu pro III. stupeň invalidity… 50 %
částek platných obecně (§ 4
nařízení vlády č. 567/2006 Sb.).
Protože poživatelé invalidního důchodu se považují za osoby se
zdravotním postižením (§ 67 odst. 2 zákona
o zaměstnanosti), náleží jim zvýšená ochrana na trhu práce (odst. 1). Platí pro ně
proto jednotlivá ustanovení jak zákoníku práce, tak zákona o zaměstnanosti
týkající se osob se zdravotním pojištěním. Pokud jde o starobní důchodce, nemají nárok na případnou podporu v nezaměstnanosti [§ 39 odst. 1 písm. c) zákona o
zaměstnanosti], ani na podporu při rekvalifikaci (§ 40
odst. 1) a překrývá-li se doba pobírání podpory v nezaměstnanosti s
dobou pobírání důchodu, jsou povinni podporu vrátit [§ 56 odst. 2 písm. b)].
DAŇ Z PŘÍJMŮ ZE ZÁVISLÉ ČINNOSTI
Jsou-li důchodci zaměstnaní, mají příjmy ze závislé činnosti, které
podléhají dani z příjmů. Zaměstnavatel při zdanění uvedených příjmů (jako
plátce daně) postupuje standardním způsobem, tj. z příjmů do 5 000
Kč zvýšených podle § 6 odst. 13 ZDPř, pokud důchodce nepodepíše prohlášení k dani podle § 38k odstavce 4 nebo 5 zákona o
daních z příjmů, srazí daň srážkou podle § 36 zákona ve výši 15 %; pokud
důchodce prohlášení k dani podepíše, srazí zálohu na daň podle § 38h zákona. U příjmů nad 5 000 Kč srazí
zálohu na daň ve výši 15 %.
Podle § 4 odst. 1 písm. h) zákona je důchod do úhrnné výše 288 000 Kč ročně od daňové
povinnosti osvobozený. Pokud bude mít důchod do limitu 288 000 + 6 000 =
294 000 Kč, důchodce daňové přiznání podávat nebude.Částka přesahující tento
zákonný limit je zdanitelný příjem podle § 10 ZDP.
Nahoru Zdanění důchodů u pracujících důchodců od 1. 1. 2011
V případě, že je důchodce zaměstnán, případně i podniká, je povinen
po ukončení zdaňovacího období podat daňové přiznání a zdanit veškerý
poskytnutý důchod, pokud zdanitelný příjem ze zaměstnání s výjimkou příjmů
zdaněných srážkovou daní a daňový základ pro účely podnikání (§ 7 ZDP) a daňový základ z příjmů z pronájmu
(§ 9 ZDP) překročí za rok částku 840 000
Kč.
Příklad Pracující důchodce měl v r. 2011 příjmy ze zaměstnání ve výši 580
000 Kč. Dále podnikal a daňový základ z výdělečné činnosti činil 450 000 Kč.
Jeho měsíční důchod činí 14 503 Kč. Důchodce je povinen podat daňové přiznání a
zdanit důchod ve výši 14 503 x 12 = 174 036 Kč jako příjem podle § 10 ZDP.
Zaměstnavatel, který zaměstnává důchodce, musí pamatovat na snížení daně podle § 35ba zákona. Zákon o daních z
příjmů stanoví, že jedná-li se o zaměstnance – důchodce, s příjmy podle § 6 zákona, který podepsal prohlášení
podle § 38k odst. 4, záloha se
mu měsíčně sníží o 1/12 příslušné slevy na dani, splní-li zákonné
podmínky pro tuto slevu.
Záloha na daň se sníží:
-
o slevu podle § 35ba odst. 1 písm. a) ve výši 1
970 Kč, tj. o základní slevu,
-
o slevu podle § 35ba odst. 1 písm. c) ve výši 210
Kč, pobírá-li invalidní důchod prvního nebo druhého stupně invalidity,
-
o slevu podle § 35ba odst. 1 písm. d) ve výši 420
Kč, pobírá-li invalidní důchod třetího stupně,
-
o slevu podle § 35ba odst. 1 písm. e) ve výši 1
345 Kč, je-li držitelem průkazu ZTP/P.
Příklad: Roční důchod činil v r. 2010 330 000 Kč. Jiné příjmy poplatník
neměl. Jak bude důchodce postupovat při zdanění nadlimitního důchodu?
Řešení:
Důchodce musí podat v souladu s § 38g
ZDPř daňové přiznání, jeho zdanitelné příjmy jsou vyšší než 6 000
Kč. Zdanitelným příjmem důchodce podle § 10 zákona je částka 330 000 – – 288 000
= 42 000 Kč, protože podle § 4 odst. 1 písm. h) zákona je od daně osvobozen důchod do limitu 288 000 Kč.
Daň z částky 42 000 Kč ve výši 15 % činí 6 300 Kč. Po odečtení
slevy na dani podle § 35ba odst. 1 písm. a) zákona,
bude daňová povinnost důchodce nulová.
Je-li zaměstnancem zaměstnavatele zaměstnávajícího více než 50 %
osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých
zaměstnanců osoba, které byl přiznán invalidní důchod, lze u ní uplatnit tzv. odpočet. U takového zaměstnance je pak podle § 3 odst. 7 zákona č. 592/1992 Sb. vyměřovacím základem částka přesahující částku, která je vyměřovacím
základem u osoby, za kterou je plátcem pojistného stát. V příslušném ustanovení
je uveden odkaz na § 67 odst. 2 a § 78 zákona č. 435/2004 Sb., o
zaměstnanosti.
Uvedeme si nejprve výši odpočtu v posledním období (především v roce
2006 byla situace poměrně nepřehledná) a dále konkrétní postup při uplatnění
odpočtu. Výše odpočtu činí:
Praktický postup při výpočtu
Praktický postup při uplatnění odpočtu vychází z předpokladu, že je
nutno především stanovit průměrný přepočtený počet zaměstnanců. Na
rozdíl od jiných případů (např. u chráněných dílen) není výpočet zvýhodnění
prováděn čtvrtletně nebo ročně, ale vztahuje se vždy výhradně k
příslušnému kalendářnímu měsíci.
V zákoně o zaměstnanosti je řešeno použití a výpočet průměrného
čtvrtletního přepočteného počtu zaměstnanců a zaměstnanců, kteří jsou osobami
se zdravotním postižením, pro účely poskytování příspěvku na podporu
zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Příspěvek se poskytuje na
základě žádosti zaměstnavateli, zaměstnávajícímu více než 50 % osob se
zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců. Nárok musí být doložen nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po
uplynutí kalendářního čtvrtletí a příspěvek je splatný nejpozději do 30
kalendářních dnů ode dne doručení žádosti příslušnému úřadu práce za podmínek
daných zákonem.
Výpočet průměrného čtvrtletního přepočteného počtu zaměstnanců a
zaměstnanců se zdravotním postižením a podmínky poskytnutí předmětného
příspěvku vycházejí z § 11 až 14 vyhlášky č. 518/2004 Sb. Pro účely zdravotního
pojištění je nutno aplikovat výpočet měsíčně. Bez použití měsíčního výpočtu lze
odpočet použít u zaměstnavatele, který je aktuálně příjemcem příspěvku od úřadu
práce a na žádost zdravotní pojišťovny doloží potvrzení o pobírání
příspěvku.
U…