Nové parametry sociálního pojištění v roce 2015

1.1

Nové parametry sociálního pojištění v roce 2015

JUDr. Jan Přib

V oblasti sociálního pojištění se každým rokem mění základní parametry pro výpočet dávek důchodového a nemocenského pojištění, pro stanovení pojistného na sociální pojištění a pro účast některých osob na důchodovém pojištění; tyto parametry se používají též v oblasti pojistného na zdravotní pojištění. Všechny tyto základní parametry se odvíjejí od nových hodnot všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu, které pro jednotlivý kalendářní rok vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhláškou.

Pro rok 2015 stanovila hodnoty všeobecného vyměřovacího základ a přepočítacího koeficientu na základě příslušných zmocnění v zákoně o důchodovém pojištění vyhláška č. 208/2014 Sb., o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2013, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2013, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2015 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2015 a o zvýšení důchodů v roce 2015.

Způsob stanovení jednotlivých parametrů je přitom pevně dán zákonem o důchodovém pojištění. Všeobecným vyměřovacím základem je průměrná mzda v národním hospodářství zjištěná Českým statistickým úřadem, přičemž se používá údaj za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se všeobecný vyměřovací základ stanoví. Všeobecný vyměřovací základ a přepočítací koeficient vycházejí ze statisticky zjištěných údajů a jsou základním prvkem pro určení redukčních hranic, které se používají při stanovení výpočtového základu pro vyměření důchodů. Prostřednictvím všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu se rovněž stanoví jednotlivé koeficienty nárůstu všeobecného vyměřovacího základu, které se používají při výpočtu osobního vyměřovacího základu za rozhodné období.

Podle vyhlášky č. 208/2014 Sb.:

• výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2013 činí částku 25 903 Kč,

• výše přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2013 má hodnotu 1,0273.

Podle zákona o důchodovém pojištění slouží všeobecný vyměřovací základ a přepočítací koeficient především ke stanovení koeficientu nárůstu všeobecného vyměřovacího základu, jímž se při zjišťování osobního vyměřovacího základu násobí úhrn vyměřovacích základů v jednotlivých kalendářních letech rozhodného období. Po zjištění osobního vyměřovacího základu se pak provádí jeho úprava prostřednictvím tří redukčních hranic a stanoveného rozsahu zápočtu mezi jednotlivými redukčními hranicemi. Výši redukčních hranic stanoví (podle vzorce obsaženého v § 15 ZDPo) vyhláška MPSV a rozsah zápočtu mezi jednotlivými redukčními hranicemi vyplývá přímo z § 15 ZDPo.

V roce 2015 se výpočtový základ, z něhož se příslušnou procentní sazbou vyměřují přímé důchody (tj. důchody starobní a invalidní), stanoví podle § 15 ZDPo tak, že z osobního vyměřovacího základu se:

• do částky první redukční hranice počítá 100 %,

• z částky nad první redukční hranici do částky druhé redukční hranice počítá 26 % a

• k částce nad druhou redukční hranici se nepřihlíží.

Od roku 2015 dochází v úpravě redukce osobního vyměřovacího základu k zásadní změně, neboť před rokem 2015 se používaly tři redukční hranice. Od roku 2015 tak platí cílový stav, který přinesl zákon č. 220/2011 Sb.

Podle zákona o důchodovém pojištění první redukční hranice činí 44 % průměrné mzdy a druhá redukční hranice činí 400 % průměrné mzdy. Průměrnou mzdou se rozumí částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu; pro rok 2015 průměrná mzda činí 26 611 Kč. V návaznosti na tato zákonná pravidla určení výše redukčních hranic vyhláška č. 208/2014 Sb. stanovila, že pro rok 2015:

• první redukční hranice činí 11 709 Kč,

• druhá redukční hranice činí 106 444 Kč.

Od roku 2012 se základní výměra důchodu stanoví ve výši 9 % průměrné mzdy po zaokrouhlení na celé desetikoruny směrem nahoru. Výše základní výměry se  tedy vždy od počátku každého kalendářního roku (počínaje rokem 2012) mění v závislosti na výši průměrné mzdy. V návaznosti na tato pravidla určení výše základní výměry důchodu vychází výpočtem pro rok 2015 částka základní výměry ve výši 2 400 Kč měsíčně; tuto výši také stanovila vyhláška č. 208/2014 Sb.

Pro účely účasti na důchodovém pojištění a též pro placení pojistného na důchodové pojištění se osoby samostatně výdělečně činné rozdělují na dvě skupiny, a to na osoby samostatně výdělečně činné vykonávající tzv. hlavní samostatnou výdělečnou činnost a na osoby samostatně výdělečně činné vykonávající tzv. vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. Osoba samostatně výdělečně činná vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost je vždy účastna důchodového pojištění, a to bez ohledu na výši dosaženého příjmu; o hlavní samostatnou výdělečnou činnost se jedná, pokud se nejedná o vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. Samostatná výdělečná činnost se považuje za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, pokud osoba samostatně výdělečně činná v kalendářním roce vykonávala zaměstnání; zaměstnáním se zde rozumí činnost zakládající účast na nemocenském pojištění zaměstnanců. Dále se samostatná výdělečná činnost považuje za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, pokud trvaly stanovené skutečnosti (např. osoba samostatně výdělečně činná v kalendářním roce měla nárok na výplatu invalidního důchodu nebo jí byl přiznán starobní důchod nebo měla nárok na rodičovský příspěvek). Osoba samostatně výdělečně činná vykonávající vedlejší…