6.6.1 Minimální vyměřovací základ zaměstnance
Vladimíra Janečková
Minimálním vyměřovacím základem zaměstnance je minimální mzda.
Pojištěnci nemající stanoven min. vyměřovací základ
Minimální vyměřovací základ není určen pro zaměstnance, který je po celý kalendářní měsíc osobou:
-
za kterou platí pojistné i stát;
-
s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, která je držitelkou průkazu ZTP nebo ZTP/P podle zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením;
-
která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání;
-
která celodenně, osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku (podmínku celodenní osobní a řádné péče přesněji určuje zákon o pojistném na zdravotní pojištění);
-
které bylo poskytnuto pracovní volno pro důležité osobní překážky v práci (§ 191 ZP – nemoc, ošetřování člena rodiny, nařízená karanténa apod.);
-
která současně vedle zaměstnání vykonává samostatnou výdělečnou činnost a odvádí z ní měsíční zálohy na pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu.
Vyměřovacím základem u tohoto zaměstnance je jeho skutečný příjem.
Snížení min. vyměřovacího základu
Pokud výše uvedené skutečnosti netrvají po celý kalendářní měsíc, snižuje se minimální vyměřovací základ na poměrnou část odpovídající počtu kalendářních dnů. Stejné snížení platí i v případě, kdy zaměstnání trvalo jen po část kalendářního měsíce.
Doplatek do min. vyměřovacího základu
Pokud je vyměřovací základ zaměstnance nižší než minimální vyměřovací základ, je zaměstnanec povinen doplatit zdravotní pojišťovně prostřednictvím svého zaměstnavatele pojistné ve výši 13,5 % z rozdílu těchto základů. Má-li zaměstnanec více zaměstnavatelů, je zaměstnanec povinen provést doplatek pojistného prostřednictvím toho zaměstnavatele, kterého si zvolí. Je-li vyměřovací základ nižší z důvodů překážek na straně zaměstnavatele, je tento rozdíl povinen doplatit zaměstnavatel.
Zaměstnanci, za které je plátcem pojistného i stát
Ustanovení o minimálním vyměřovacím základu u zaměstnanců, za které je po celé rozhodné období plátcem pojistného stát, neplatí. Tyto osoby odvádějí pojistné ze skutečně dosaženého příjmu.
Odpočet
Vymezená skupina osob, za které platí pojistné stát, může využít zvýhodnění ve formě tzv. odpočtu od dosaženého příjmu. Tohoto odpočtu mohou využít jen osoby, které zároveň splňují dvě podmínky:
-
musí jít o osoby, kterým byl přiznán invalidní důchod podle § 38 ZDPo,
-
osoba musí pracovat u zaměstnavatele, který zaměstnává více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců.
Zaměstnavatel vypočte pojistné z vyměřovacího základu rovnajícího se dosažené mzdě snížené o odpočet. Odpočet je možné nárokovat i tehdy, pokud uvedené podmínky netrvaly celý kalendářní měsíc.
Příklad:
Zaměstnanec pracuje celý měsíc a je odměňován minimální hodinovou mzdou. V některých měsících jeho mzda nedosáhne ani minimálního vyměřovacího základu.
Zaměstnavatel odvádí pojistné z příjmů zahrnutých do vyměřovacího základu. Jednu třetinu pojistného srazí zaměstnanci, dvě třetiny zaplatí ze svých prostředků.
V měsíci, kdy je dosažený příjem menší než výše minimální mzdy, provede zaměstnavatel doplatek do minima. Doplatek ve výši 13,5 % rozdílu (minimální mzda – dosažená mzda) hradí plně zaměstnanec (je mu stržen i bez jeho souhlasu z dosaženého příjmu).
Příklad – nemoc:
Zaměstnanec je po celý měsíc nemocen, s výjimkou prvních nebo posledních dnů měsíce, kterými jsou víkendové dny. Za celý měsíc nedosáhne žádného příjmu započitatelného do vyměřovacího základu.
…