6.6.1 Minimální vyměřovací základ zaměstnance
Mgr. Tomáš Červinka, Vladimíra Janečková
Minimálním vyměřovacím základem zaměstnance je minimální mzda
pracovníků v pracovním poměru odměňovaných měsíční mzdou, která platí k
prvnímu dni kalendářního měsíce, ve kterém se pojistné platí.
Nahoru Pojištěnci nemající stanoven min. vyměřovací základ
Minimální vyměřovací základ není určen pro zaměst nance,
který je po celý kalendářní měsíc osobou:
-
za kterou platí pojistné i stát;
-
s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, která je
držitelkou průkazu ZTP nebo ZTP/P podle zákona o poskytování dávek osobám se
zdravotním postižením;
-
která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod,
avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání;
-
která celodenně, osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do
sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku (podmínku celodenní
osobní a řádné péče přesněji určuje zákon o pojistném na zdravotní
pojištění);
-
které bylo poskytnuto pracovní volno pro důležité osobní
překážky v práci (§ 191 ZP –
nemoc, ošetřování člena rodiny, nařízená karanténa apod.);
-
která současně vedle zaměstnání vykonává samostatnou výdělečnou
činnost a odvádí z ní měsíční zálohy na pojistné vypočtené alespoň z
minimálního vyměřovacího základu.
Vyměřovacím základem u tohoto zaměstnance je jeho skutečný
příjem.
Nahoru Snížení min. vyměřovacího základu
Pokud výše uvedené skutečnosti netrvají po celý kalendářní
měsíc, snižuje se minimální vyměřovací základ na poměrnou část odpovídající
počtu kalendářních dnů. Stejné snížení platí i v případě, kdy zaměstnání trvalo
jen po část kalendářního měsíce.
Nahoru Doplatek do min. vyměřovacího základu
Pokud je vyměřovací základ zaměstnance nižší než minimální
vyměřovací základ, je zaměstnanec povinen doplatit zdravotní pojišťovně
prostřednictvím svého zaměstnavatele pojistné ve výši 13,5 % z rozdílu těchto
základů. Má-li zaměstnanec více zaměstnavatelů, je zaměstnanec povinen provést
doplatek pojistného prostřednictvím toho zaměstnavatele, kterého si zvolí.
Je-li vyměřovací základ nižší z důvodů překážek na straně zaměstnavatele, je
tento rozdíl povinen doplatit zaměstnavatel.
Zaměstnanci, za které je plátcem pojistného i
stát
Ustanovení o minimálním vyměřovacím základu u zaměstnanců, za které
je po celé rozhodné období plátcem pojistného stát, neplatí. Tyto osoby
odvádějí pojistné ze skutečně dosaženého příjmu.
Vymezená skupina osob, za které platí pojistné stát, může využít
zvýhodnění ve formě tzv. odpočtu od dosaženého příjmu. Tohoto odpočtu
mohou využít jen osoby, které zároveň splňují dvě podmínky:
-
musí jít o osoby, kterým byl přiznán invalidní důchod podle § 38 zákona o důchodovém pojištění,
-
osoba musí pracovat u zaměstnavatele, který zaměstnává více
než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného
počtu svých zaměstnanců.
Zaměstnavatel vypočte pojistné z vyměřovacího základu rovnajícího se
dosažené mzdě snížené…