dnes je 28.3.2024

Input:

Dohody o srážkách ze mzdy

29.8.2014, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 12 minut

5.3.6.3 Dohody o srážkách ze mzdy

Ing. Růžena Klímová

Dosavadní úpravu dohod o srážkách ze mzdy doplňuje od roku 2014 nový občanský zákoník (NOZ). „Dluh je možné zajistit dohodou věřitele a dlužníka o srážkách ze mzdy nebo platu nebo z náhrady mzdy ve výši nepřesahující jejich polovinu.” Znamená to, že srážky na základě dohody uzavřené po 31. 12. 2013 budou nadále prováděny v souladu s OSŘ, ale navíc ještě s respektováním podmínky, že nesmí být vyšší než polovina mzdy. Zákon přitom nestanoví, jedná-li se o polovinu hrubé nebo čisté mzdy. Polovinou postižitelných příjmů zaměstnance pro účely výše srážek na základě uzavřené dohody je nutno rozumět polovinu těchto příjmů v hrubém. Čistá mzda je důsledkem veřejnoprávní úpravy a v případech, kdy se o čistou mzdu jedná, je pak v právním předpisu tato skutečnost jednoznačně stanovena. Je tomu například v ustanovení § 276 OSŘ. NOZ je základním právním předpisem soukromého práva, a není-li v zákoně samém pojem „mzda” blíže specifikován, nelze uvažovat o mzdě v čisté formě. Jak se však dále dozvíme, nepřináší tato nová skutečnost velké změny do postupu při prování srážek na základě dohod o srážkách ze mzdy.

Souhlas zaměstnavatele

U nových zaměstnanců je tedy možné uzavřít dohodu o srážce ze mzdy nejen na výživné, ale i na odborové příspěvky, pokud dá zaměstnavatel předem souhlas s jejich prováděním. Nejde-li o srážky k uspokojení práva zaměstnavatele, je třeba k uzavření dohody předchozího souhlasu zaměstnavatele. Proti plátci mzdy nebo platu nabývá věřitel práva na výplatu srážek okamžikem, kdy byla plátci dohoda předložena. V případě, že byla dohoda o srážce ze mzdy ve prospěch třetí strany uzavřena přímo mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, nabývá srážka pořadí dnem, kdy byla dohoda uzavřena.

Nová právní úprava dohod o srážkách ze mzdy a jiných příjmů je uvedena v § 2045 až 2047 NOZ a uvedená ustanovení se použijí i pro jiné příjmy, s nimiž se při výkonu rozhodnutí nakládá jako se mzdou nebo platem. Zákon dále uvádí, že je možné srážet z odměny ze smlouvy o výkonu závislé práce zakládající mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem obdobný závazek, jako je pracovní nebo služební poměr. Proto je nově možné srážky na základě dohody provádět i z odměny z dohody o provedení práce.

Příklad

Příklad 1:

Zaměstnanec má příjem z pracovního poměru ve výši 15 500 Kč a z dohody o provedení práce 5 000 Kč. Je ženatý a má přednostní exekuci z finančního úřadu. Se zaměstnavatelem uzavřel dohodu o srážce ze mzdy na ubytovnu a stravné ve výši 1 400 Kč. Podepsal Prohlášení poplatníka a není účastníkem důchodového spoření.

Příjem z PP  15 500 Kč 
Příjem z DPP 5 000 Kč 
Pojistné za zaměstnavatele 15 500 x 34 % = 5 270 Kč 
Pojistné za zaměstnance 15 500 x 11 % = 1 705 Kč 
Daňový základ 15 500 + 5 000 + 5 270 = 25 770 Kč 
Záloha daně 3 870 Kč 
Základní sleva 2 070 Kč 
Daň po slevě 1 800 Kč 
Čistá mzda 20 500 – 1 800 – 1 705 = 16 995 Kč 

Exekuční srážka se provede pouze z příjmu z pracovního poměru.

Čistá mzda z PP 15 500 – 1 050 (záloha daně po slevě) – 1 705 (pojistné za zaměstnance) = 12 745 Kč 
Nezabavitelná částka 6 188,67 + 1 547,17 = 7 735,84, zaokr. 7 736 Kč
12 745 – 7 736 = 5 009 Kč 
Výše třetin 5 009 – 2 = 5 007, 5 007 : 3 = 1 669 Kč 
Pro přednostní exekuci se použije druhá a první třetina – celkem 3 338 Kč 

Srážka na základě dohody se provede z příjmu z DPP v požadované výši – 1 400 Kč. Proč? Celková hrubá mzda za měsíc činí 20 500 Kč. Dohoda o srážce ze mzdy má druhé pořadí, ale do poloviny celkové hrubé mzdy se provést může, ovšem při respektování postupu dle OSŘ (dlužníkovi musí být ponechána nezabavitelná částka atd.). Polovina hrubé mzdy je 10 250 Kč, pro exekuci se použilo jen 3 338 Kč, zaměstnanci byla ponechána nezabavitelná částka 7 736 Kč a třetí třetina 1 669 Kč (dle OSŘ).

Zaměstnanci bude k výplatě zúčtováno 16 995 (čistá mzda) – 3 338 (exekuce) – 1 400 (stravné a ubytovna) = 12 257 Kč 

Kontrola:

1) Odměna z DPP činí 5 000 Kč, z toho záloha daně 750 Kč, srážka z DPP 1 400 Kč, zbytek z odměny z DPP 2 850 Kč (5 000 – 750 – 1400 = 2 850),

2) 7 736 (nezabavitelná částka) + 1 669 (třetí třetina) + 2 (zaokr. na dělitelnost třemi) + 3 338 (exekuce) + 1 400 (stravné a ubytovna) + 1 800 (záloha daně celkem) + 1 705 (pojistné) + 2 850 (zbytek z odměny z DPP) = 20 500 Kč (hrubá mzda celkem).

Možnost srážet nad rámec OSŘ

Další problém vzniká v případě srážek na základě dohod uzavřených do 31. 12. 2013, jejichž provádění se nadále řídí dřívější právní úpravou, zatímco srážky na základě dohody uzavřené po 31. 12. 2013 se řídí novou úpravou v zákoníku práce a příslušnými ustanoveními NOZ. V minulosti bylo možné provádět srážky na základě dohody ve prospěch třetí strany a též srážky odborových příspěvků nad rámec občanského soudního řádu dle dřívějšího ustanovení § 148 odst. 2 ZP. V praxi to znamenalo, že dlužník, z jehož mzdy byly prováděny exekuční srážky, mohl plátce písemně požádat, aby například srážku odborových příspěvků srážel na rámec OSŘ, tedy z nezabavitelné částky nebo ze třetí třetiny, případně i z druhé třetiny, pokud měl zatíženou jen první třetinu. Obdobně bylo možné vyhovět žádosti zaměstnanci, který měl mzdu postiženou výkonem rozhodnutí, aby mu zaměstnavatel jeho příspěvek na penzijní pojištění srážel nad rámec OSŘ.

Zmíněná možnost (srážet nad rámec OSŘ) je zcela vyloučena u zaměstnanců, kteří vstoupili do zaměstnání v r. 2014. Tato absence vyvolává řadu komplikací v případě, kdy zaměstnavatel přispívá svým zaměstnancům na penzijní připojištění, pokud si oni sami přispívají a dotyční zaměstnanci mají mzdu zatíženou exekucí. V takovém případě musí příspěvek hradit sám zaměstnanec a zaměstnavateli poté dokládat výši uhrazeného příspěvku, aby byla splněna povinnost, která je předpokladem pro poskytování příspěvku zaměstnavatelem. Rozumnější variantou je však změna podmínek pro poskytování příspěvku zaměstnavatelem.

Postup při provádění srážky na základě dohody

Se zavedením limitu do poloviny příjmů pro účely výše srážek ze mzdy na základě dohody se objevily názory, že jde o limit jediný a že pro srážky na základě dohody již neplatí závazné postupy stanovené OSŘ a nařízením vlády č. 595/2006 Sb., o nezabavitelných částkách. Asociace kolektivního vyjednávání se tímto problémem zabývala a její stanovisko koresponduje s veškerou v současné době platnou právní úpravou.

Zavedení limitu ve výši poloviny postižitelných příjmů zaměstnance nelze v žádném případě chápat tak, že nahrazuje dosavadní postup dle OSŘ a nařízení vlády 595/2006 Sb., o nezabavitelných částkách. Jde jen o doplnění právní úpravy, což vyplývá z ustanovení § 148 odst. 2 ZP, dle kterého smějí být srážky ze mzdy (rozumí se všechny včetně dohod o srážkách ze mzdy) provedeny jen za podmínek stanovených v úpravě výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy v OSŘ.

Pro zaměstnavatele to znamená, že i u dohod o srážkách ze mzdy se řídí nadále postupem dle OSŘ a nařízení vlády o nezabavitelných částkách, kterým zjistí, jakou část postižitelných příjmů může zaměstnanci srazit. Tuto výši poměří nově ještě s limitem „do poloviny mzdy”.

Je tedy nutné i nadále považovat srážky na základě dohody za nepřednostní srážky s výjimkou dohody o úhradě výživného, která se bude považovat za srážku přednostní.

Dohoda o srážce ze mzdy a souběh s exekucemi

Nová právní úprava v ustanovení § 2045 NOZ nemění nic na platnosti ustanovení § 276 až 302 OSŘ včetně nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být povinnému sražena při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení (tzv. nařízení o nezabavitelných částkách). Postup výpočtu nezabavitelné částky se použije nejen v případě, kdy věřitel vymáhá svou pohledávku nuceným výkonem soudního rozhodnutí či jiného vykonatelného titulu, ale i u srážek na základě

Nahrávám...
Nahrávám...