§ 7-8 Odvod pojistného za osoby samostatně výdělečně činné

18.2.2013, Ing. Antonín Daněk, Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 12 minut

§ 7–8 Odvod pojistného za osoby samostatně výdělečně činné

Ing. Antonín Daněk

Úplné znění

§ 7

Odvod pojistného za osoby samostatně výdělečně činné

Osoby samostatně výdělečně činné platí pojistné formou záloh na pojistné a doplatku pojistného, pokud se dále nestanoví jinak. Kde se v dalších ustanoveních hovoří o pojistném, rozumí se tím též zálohy na pojistné a doplatek pojistného.
Osoba samostatně výdělečně činná platí zálohy na pojistné na účet příslušné zdravotní pojišťovny za celý kalendářní měsíc. Záloha na pojistné je splatná od prvního dne kalendářního měsíce, na který se platí, do osmého dne následujícího kalendářního měsíce. Zálohy na pojistné se neplatí za kalendářní měsíce, v nichž byla osoba samostatně výdělečně činná uznána po celý kalendářní měsíc neschopnou práce, nebo jí byla nařízena karanténa podle zvláštních právních předpisů.

§ 8

Osoba zahajující samostatnou výdělečnou činnost hradí v prvním kalendářním roce této činnosti měsíční zálohy na pojistné vypočtené z minimálního vyměřovacího základu, pokud si sama nestanoví zálohu vyšší. Pokud za osobu zahajující samostatnou výdělečnou činnost je plátcem pojistného i stát, není tato osoba povinna v prvním kalendářním roce této činnosti platit zálohy na pojistné; pojistné zaplatí formou doplatku podle odstavce 5 .
Ve druhém roce a v následujících letech výkonu samostatné výdělečné činnosti se výše zálohy na pojistné stanoví procentní sazbou uvedenou v § 2 z měsíčního vyměřovacího základu. Měsíční vyměřovací základ činí průměr, který z vyměřovacího základu určeného podle § 3a pro stanovení pojistného ze samostatné výdělečné činnosti za předcházející kalendářní rok připadá na jeden kalendářní měsíc s tím, že se přihlíží jen k těm kalendářním měsícům, v nichž byla samostatná výdělečná činnost vykonávána alespoň po část tohoto měsíce. Maximální výše zálohy je částka vypočtená procentní sazbou z jedné dvanáctiny maximálního vyměřovacího základu. Takto vypočtené zálohy se poprvé zaplatí za kalendářní měsíc, ve kterém byl nebo měl být podán přehled podle § 24 odst. 2 , a naposledy za kalendářní měsíc předcházející kalendářnímu měsíci, ve kterém byl nebo měl být takový přehled předložen v dalším kalendářním roce.
Osoba samostatně výdělečně činná, která je současně zaměstnancem a samostatná výdělečná činnost není hlavním zdrojem jejích příjmů, není povinna platit zálohy na pojistné; pojistné zaplatí nejpozději do 8 dnů po dni, ve kterém byl, popřípadě měl být podán přehled o příjmech a výdajích podle § 24 odst. 2 za kalendářní rok, za který se pojistné platí.
Zdravotní pojišťovna na žádost osoby samostatně výdělečně činné poměrně sníží výši zálohy na pojistné, a to v případě, že příjem této osoby ze samostatné výdělečné činnosti je po odpočtu výdajů vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmu, který připadá v průměru na 1 kalendářní měsíc v období od 1. ledna kalendářního roku do konce kalendářního měsíce předcházejícího podání žádosti, nejméně však v období 3 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, nejméně o jednu třetinu nižší než příjem připadající v průměru na 1 kalendářní měsíc v předcházejícím roce, v němž alespoň po část měsíce byla vykonávána samostatná výdělečná činnost. Snížení lze provést na dobu nejdéle do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž byl nebo měl být podán přehled podle § 24 odst. 2 .
Doplatek rozdílu mezi zálohami a skutečnou výší pojistného vypočteného podle § 3a je splatný vždy nejpozději do 8 dnů po dni, ve kterém byl, popřípadě měl být podán přehled o příjmech a výdajích podle § 24 odst. 2 za kalendářní rok, za který se pojistné platí.
Je-li úhrn záloh na pojistné zaplacených za rozhodné období vyšší než pojistné stanovené podle § 2 odst. 1 , jedná se o přeplatek pojistného (§ 14).

Ustanovení související

- Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění
- § 3a – vyměřovací základ OSVČ
- § 14 – přeplatek pojistného
- § 17 – způsob placení pojistného
- § 24 – povinnosti OSVČ
- Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů
- § 7 – plátcem pojistného je stát
- § 5 písm. a) – zaměstnanci
- § 5 písm. b) – pojištěnci považovaní ve zdravotním pojištění za OSVČ
- Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
- § 7 – příjmy a výdaje OSVČ
- § 38g – daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob

Komentář

Osoby samostatně výdělečně činné představují ve zdravotním pojištění důležitou skupinu plátců pojistného. Pojištěnci, považovaní z pohledu zdravotního pojištění za OSVČ, jsou taxativním výčtem vyjmenováni v ustanovení § 5 písm. b) zákon č. 48/1997 Sb. Mezi základní povinnosti podnikající osoby patří především plnění oznamovací povinnosti a placení pojistného podle zákona. To znamená, že pokud se pojištěnec rozhodne podnikat jako OSVČ, musí tuto skutečnost oznámit zdravotní pojišťovně v zákonné osmidenní lhůtě. U osob podnikajících na základě živnostenského oprávnění lze alternativně tuto povinnost splnit i prostřednictvím Centrálního registračního místa obecního živnostenského úřadu vyplněním tiskopisu nazvaného Jednotný registrační formulář. OSVČ, jako jediná ze skupin plátců, platí pojistné formou záloh (je-li tato povinnost zákonem stanovena) a případného doplatku pojistného.

Hlavní resp. vedlejší zdroj příjmů

Při souběhu zaměstnání s podnikáním je důležité, která činnost je pro pojištěnce hlavním zdrojem jeho příjmů. Pokud je zaměstnání hlavní zdrojem příjmů, musí být zaměstnavatelem odvedeno v zaměstnání pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu (minimální mzdy). V rámci samostatné výdělečné činnosti pak nemusí pojištěnec dodržet minimální vyměřovací základ a pojistné odvádí sazbou 13,5 % z 50 % skutečné výše příjmů po odpočtu výdajů. Tato OSVČ nemusí platit zálohy na pojistné a pojistné pak doplatí jednorázovou úhradou.

Je-li hlavním zdrojem příjmů pojištěnce samostatná výdělečná činnost, musí pravidelně platit měsíční zálohy na pojistné v minimální zákonné výši. V zaměstnání pak nemusí zaměstnavatel při odvodu pojistného respektovat minimální vyměřovací základ, ale pojistné odvádí ze skutečné výše příjmu.

Placení záloh na pojistné

Zálohy na pojistné platí osoba samostatně výdělečně činná tehdy, pokud je to ze zákona její povinností.

Výši měsíčně placených záloh přímo ovlivňují především tyto skutečnosti:

- charakter samostatné výdělečné činnosti, která je při souběhu se zaměstnáním buď hlavním, nebo vedlejším zdrojem příjmů takto podnikající osoby;
- pojištěnec nemusí jako OSVČ dodržet minimální vyměřovací základ a tudíž se na něho nevztahuje povinnost placení (alespoň minimálních) záloh, takže může v roce 2012 platit buď zálohy nižší než 1 697 Kč nebo nemusí platit žádné zálohy.

Pokud je totiž pro OSVČ samostatná výdělečná činnost hlavním zdrojem jejích příjmů, je její povinností platit zálohy na pojistné, a to v roce 2012 nejméně v částce 1 697 Kč, od ledna 2013 pak alespoň 1 748 Kč.

Neplacení záloh

Zálohy na pojistné není povinna platit:

- OSVČ, pro kterou je při souběžně vykonávaném zaměstnání její samostatná výdělečná činnost vedlejším zdrojem příjmů;
- v prvním kalendářním roce své samostatné výdělečné činnosti OSVČ, za kterou je plátcem pojistného i stát, resp. se na takovou osobu nevztahuje minimální vyměřovací základ;
- OSVČ pro kterou neplatí ustanovení o povinnosti placení pojistného alespoň ze zákonného minima v situaci, kdy je za předcházející kalendářní rok „v mínusu“;
- OSVČ za kalendářní měsíc, ve kterém byla po celý tento měsíc uznána práce neschopnou nebo jí byla nařízena karanténa podle zvláštních právních předpisů.

Platba záloh nižších než povinné minimum

Zálohy nižší než 1 697 Kč mohou platit v roce 2012 ty OSVČ, které nemusí dodržet minimální vyměřovací základ (§ 3a odst. 3 zákon č. 592/1992 Sb. – například se jedná o osoby, za které je plátcem pojistného i stát). V případech, kdy se jedná o nižší částky, lze tyto zálohy uhradit například jednorázově dopředu na celý rok.

Při souběhu výkonu zaměstnání a samostatné výdělečné činnosti může nastat situace, kdy jsou zálohy OSVČ nižší než 1 697 Kč, přičemž v zaměstnání není dosažen příjem alespoň ve výši minimální mzdy. V takovém případě se musí OSVČ (podle skutečnosti) rozhodnout, která její činnost bude v daném kalendářním roce (měsíci) hlavním zdrojem jejích příjmů. Pro účely placení pojistného nelze v takových případech sčítat pojistné placené z titulu zaměstnání a samostatné výdělečné činnosti. Buď musí být:

- v zaměstnání odváděno pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu 8 000 Kč nebo
- v rámci samostatné výdělečné činnosti musí být placeny alespoň minimální zálohy, tedy v roce 2012 nejméně v částce 1 697…

§ 7-8 Odvod pojistného za osoby samostatně výdělečně činné