3.1.1.4
§ 4 Rozhodné období
Ing. Antonín Daněk
Úplné znění
Ustanovení související
-
Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění
-
§ 2 – výše pojistného
-
§ 3 odst. 6 – minimální vyměřovací základ zaměstnance
-
§ 3 odst. 8 – osoby jako zaměstnanci, pro které neplatí ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ
-
§ 3 odst. 9 – poměrná část minimálního vyměřovacího základu zaměstnance
-
§ 3 odst. 15 až 18 – řešení maximálního vyměřovacího základu
-
§ 8 odst. 1 – placení záloh na pojistné při zahájení samostatné činnosti
-
Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů
-
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 včetně prováděcího nařízení č. 9872009
Nahoru I. Kalendářní měsíc
Z hlediska právní úpravy platné ve zdravotním pojištění zaujímá kalendářní měsíc podstatnou roli, neboť se jak z hlediska evidence pojištěnce nebo jeho výdělečné činnosti, tak v souvislosti s placením pojistného dotýká všech skupin plátců i jednotlivých pojištěnců. Rozhodným obdobím pro placení pojistného zaměstnavatelem za zaměstnance je právě kalendářní měsíc. Pojistné se odvádí z vyměřovacího základu, do kterého jsou zahrnuta veškerá plnění, podléhající platbě pojistného za podmínek stanovených zejména v § 3 ZPVZP. Pojistné musí být odvedeno alespoň z minimálního vyměřovacího základu – toto neplatí pro osoby vyjmenované v § 3 odst. 8 cit. zákona, u kterých je vyměřovacím základem dosažený příjem. Nejkratší poměrnou částí je u zaměstnance kalendářní den, proto se pojistné neodvádí například za neplacené volno, které trvalo pouze po část dne. Pokud je těchto částí dne neplaceného volna v kalendářním měsíci více, pro účely placení pojistného na zdravotní pojištění se nesčítají.
Příklady Zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem pracovní poměr na zkrácený pracovní úvazek od 2. 1. 2014 a téhož dne zaměstnanec nastoupil do práce. Zaměstnavatel jej přihlásil u zdravotní pojišťovny k datu 2. 1. a následně za tohoto zaměstnance odváděl pojistné, kdy sjednaná měsíční hrubá mzda činí 7 000 Kč.
Za státní svátek 1. 1. 2014 (středa) neplatí zaměstnanec jako pojištěnec žádné pojistné a ani se u zdravotní pojišťovny nijak nepřihlašuje. Vzhledem k částce hrubého příjmu však musí zaměstnavatel zabezpečit odvod pojistného nejméně z poměrné části minimálního vyměřovacího základu za celkem 30 kalendářních dnů trvání zaměstnání v měsíci lednu za předpokladu, že se na zaměstnance povinnost odvodu ve vazbě na minimální vyměřovací základ vztahuje (za této situace musí zaměstnavatel provést dopočet). Pojistné z hrubé mzdy 7 000 Kč, tedy bez dopočtu, by zaměstnavatel odvedl v případech:
-
kdyby zaměstnanec současně jako osoba samostatně výdělečně činná platil alespoň minimální zálohy, konkrétně od ledna 2014 nejméně v částce 1 752 Kč nebo
-
pokud by se jednalo o osobu, pro kterou neplatí minimální vyměřovací základ (viz ustanovení § 3 odst. 8 zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění) nebo
-
kdyby měl zaměstnanec jiné zaměstnání, ve kterém by bylo odváděno pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu, případně by bylo v daném měsíci v součtu hrubých příjmů dosaženo částky nejméně 8 500 Kč (nutno dokladovat potvrzením od jiného zaměstnavatele).
Například i v právních podmínkách roku 2014 jsou specifickou situací případy, kdy zaměstnanec onemocní třeba v pondělí 2. dne kalendářního měsíce, je nemocen nejméně do konce tohoto měsíce a za 1. kalendářní den (neděli) nemá zúčtovaný žádný příjem. V roce 2014 může taková situace nastat například v měsíci červnu. Analogicky můžeme takovou situaci chápat i v případě, kdy nemoc trvá nepřetržitě od 1. kalendářního dne příslušného měsíce, přičemž zaměstnanec je „uschopněn” od soboty 31. dne takového měsíce (v roce 2014 v květnu), přičemž za daný měsíc není vykázaný žádný příjem.
Pokud se na zaměstnance (a zaměstnavatele) vztahuje povinnost dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ, resp. jeho poměrnou část, musí zaměstnavatel zajistit odvod pojistného za jeden takový den s tím, že příslušné pojistné hradí prostřednictvím zaměstnavatele v plné výši zaměstnanec. Tento postup vychází z ustanovení § 3 odst. 9 písm. b) ZPVZP. Z povinnosti zaplatit za tento jeden den pojistné jsou vyňati zaměstnanci, pro které neplatí ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ dle § 3 odst. 8.
Nahoru Evidence u zdravotní pojišťovny
Osoba krytá českým systémem veřejného zdravotního pojištění musí být podle zákona č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, evidována u zdravotní pojišťovny v některé z těchto kategorií:
-
zaměstnanec [ve smyslu ustanovení § 5 písm. a) ZoVZP ],
-
osoba samostatně výdělečně činná [dle § 5 písm. b)],
-
osoba, za kterou platí pojistné stát…
