dnes je 28.3.2024

Input:

§ 3c Vyměřovací základ osob, za které je plátcem pojistného stát

4.9.2013, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 7 minut

§ 3c Vyměřovací základ osob, za které je plátcem pojistného stát

Ing. Antonín Daněk

Úplné znění

§ 3c

  1. (1) Vyměřovací základ pro pojistné hrazené státem za osobu, za kterou je podle zvláštního právního předpisu 37) plátcem pojistného stát, se stanoví ve výši 5 355 Kč na kalendářní měsíc.
  2. (2) Částku vyměřovacího základu uvedenou v odstavci 1 může vláda vždy do 30. června změnit svým nařízením, a to s účinností k 1. lednu roku následujícího; přihlíží přitom k vývoji průměrné mzdy zveřejňované Českým statistickým úřadem, k možnostem státního rozpočtu a k vývoji finanční bilance veřejného zdravotního pojištění.
Ustanovení související
Ustanovení související
  • - Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění
    • § 3 odst. 6 – minimální vyměřovací základ zaměstnance

    • § 3 odst. 7 – podmínky pro uplatnění odpočtu, platné pro specifické skupiny zaměstnavatelů a zaměstnanců

    • § 3 odst. 9 písm. c) – poměrná část minimálního vyměřovacího základu u zaměstnanců, za které je plátcem pojistného stát

    • § 3 odst. 10 – dopočet do minimálního vyměřovacího základu zaměstnance resp. do jeho poměrné části

  • - Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů
    • § 7 – osoby, za které je ve zdravotním pojištění plátcem pojistného stát

  • - Vyhláška 518/2004 Sb. – výpočet čtvrtletního přepočteného počtu zaměstnanců
  • - Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti
    • § 67 odst. 2 – specifikace osob se zdravotním postižením

    • § 78 – příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením

  • - Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění
    • § 38 – podmínky nároku na invalidní důchod

  • - Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce
    • § 207 až 209 – překážky v práci na straně zaměstnavatele

Komentář
Komentář

Z hlediska placení pojistného na zdravotní pojištění platí, že vyměřovací základ pro platbu pojistného státem za tzv. „státní“ pojištěnce (poživatelé důchodu, nezaopatřené děti, uchazeči o zaměstnání aj.) je roven výši odpočtu od dosaženého příjmu u těch zaměstnanců a zaměstnavatelů, kteří mají ze zákona na uplatnění odpočtu nárok (viz dále).

Od 1. ledna 1993, kdy začal v České republice fungovat systém veřejného zdravotního pojištění, mohli jak zaměstnavatelé (zaměstnanci), tak osoby samostatně výdělečně činné uplatňovat při placení pojistného na zdravotní pojištění odpočet od dosaženého příjmu. Od ledna 1993 činil odpočet 1 694 Kč měsíčně a postupem času se tato odečitatelná položka zvyšovala. Základní podmínkou pro uplatnění nároku na odpočet byla skutečnost, že zaměstnanec nebo osoba samostatně výdělečně činná byli registrováni u své zdravotní pojišťovny v kategorii osob, za které platil pojistné stát, po celý kalendářní měsíc, přičemž tento nárok bylo možno uplatnit v příslušném kalendářním měsíci pouze jedenkrát, a to buď v zaměstnání (zaměstnáních) nebo v rámci samostatné výdělečné činnosti.

Zákon č. 438/2004 Sb.

Průlomovou změnu přinesl zákon č. 438/2004 Sb., který novelizoval mj. zákon o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění. S účinností od srpna 2004 byly odpočty zrušeny jak u zaměstnavatelů, tak u osob samostatně výdělečně činných, což znamená, že naposledy bylo možno uplatnit odpočet u obou těchto skupin plátců pojistného za měsíc červenec 2004, tehdy v částce 3 520 Kč. Nadále však zůstalo v platnosti zvýhodnění, podle kterého nemuseli (a dodnes nemusí) zaměstnanci či podnikatelé, za které platí po celý kalendářní měsíc pojistné stát, dodržet minimální vyměřovací základ. Touto novelou nebyla dotčena povinnost zaměstnavatele oznamovat v zákonné osmidenní lhůtě zdravotní pojišťovně skutečnosti rozhodné pro vznik nebo zánik povinnosti státu platit za zaměstnance pojistné.

Zákonem č. 123/2005 Sb., účinným od 30. 3. 2005, byla v § 3 zákona č. 592/1992 Sb. nově vloženým odstavcem č. 7 v omezeném rozsahu obnovena možnost uplatnění odpočtu od dosaženého příjmu, kdy při praktické aplikaci platné právní úpravy je v souvislosti s uplatňováním odpočtu zapotřebí respektovat od ledna 2013 následující:

  • - nárok na uplatnění odpočtu může použít pouze zaměstnavatel, zaměstnávající více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců;
  • - u tohoto zaměstnavatele lze uplatnit nárok na odpočet jen v případě zaměstnané osoby, které byl přiznán invalidní důchod;
  • - odpočet je možné nárokovat i v případě, kdy uvedené skutečnosti netrvají po celý kalendářní měsíc (viz příklad).

Z výše uvedeného mj. vyplývá, že v roce 2013 lze odpočet uplatnit pouze u poživatelů invalidního důchodu, a to jen u vybrané skupiny zaměstnavatelů.

Aby zaměstnavatel mohl zmíněný nárok na odpočet skutečně uplatnit, musí v některých měsících, kdy není zřejmé dodržení podmínky 50 %, vypočítat, zda jsou stanovené podmínky splněny. Pro tento účel se použije postup analogicky vycházející z vyhlášky č. 518/2004 Sb. pro výpočet čtvrtletního přepočteného počtu zaměstnanců.

Výpočet výše pojistného

Celkem jednoznačný je výpočet výše pojistného za situace, kdy zaměstnavatel - splňující výše uvedenou podmínku - zaměstnává zaměstnance, který je poživatelem invalidního důchodu po celý kalendářní měsíc. Pokud příjem takového zaměstnance nepřesáhne částku 5 355 Kč, neplatí pojistné ani zaměstnanec ani zaměstnavatel.

Zcela specificky však zaměstnavatel postupuje v případě, kdy je zaměstnanec v daném kalendářním měsíci poživatelem invalidního důchodu pouze po část kalendářního měsíce, tedy sice s nárokem na odpočet, ovšem již s povinností zaměstnavatele přihlédnout k minimálnímu vyměřovacímu základu, tedy přesněji k jeho poměrné části. Při výpočtu výše pojistného v „okrajových“ měsících (tedy v těch měsících, kdy je zaměstnanci invalidní důchod přiznán nebo odejmut) je postup následující:

  1. zaměstnavatel nejprve zjistí vyměřovací základ za příslušný kalendářní měsíc (tj. hrubý příjem minus odpočitatelná částka),

  2. takto vypočtený vyměřovací základ porovná s poměrnou částí minimálního vyměřovacího základu, neboť minimální vyměřovací základ se krátí na poměrnou část podle

Nahrávám...
Nahrávám...