dnes je 20.4.2024

Input:

§ 328 Smrt zaměstnance

5.2.2013, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 6 minut

§ 328 Smrt zaměstnance

JUDr. Petr Bukovjan

Úplné znění

HLAVA XII

SMRT ZAMĚSTNANCE

§ 328

  1. (1) Peněžitá práva zaměstnance jeho smrtí nezanikají. Do výše odpovídající trojnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku přecházejí mzdová a platová práva z pracovněprávního vztahu uvedeného v § 3 větě druhé postupně na jeho manžela, děti a rodiče, jestliže s ním žili v době smrti ve společné domácnosti; předmětem dědictví se stávají, není-li těchto osob.
  2. (2) Peněžitá práva zaměstnavatele zanikají smrtí zaměstnance, s výjimkou práv, o kterých bylo pravomocně rozhodnuto nebo která byla zaměstnancem před jeho smrtí písemně uznána co do důvodů i výše, a práv na náhradu škody způsobené úmyslně.
Ustanovení související
Ustanovení související
  • - Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění
    • § 2 – definice závislé práce

    • § 3 – výčet pracovněprávních vztahů, ve kterých může (musí) být konána závislá práce

    • § 38 odst. 1 písm. b) – povinnost zaměstnance k osobnímu výkonu práce pro zaměstnavatele

    • § 48 odst. 4 – zánik pracovního poměru smrtí zaměstnance

  • - Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v platném znění
    • § 115 – vymezení pojmu „domácnost“

    • § 460-487 – dědění

Komentář
Komentář

Osobní výkon práce zaměstnancem

Jedním z definičních znaků závislé práce je osobní výkon práce zaměstnancem pro zaměstnavatele, a to podle jeho pokynů. Tomu odpovídá i základní povinnost obsažená pro zaměstnance v ustanovení § 38 odst. 1 písm. b) ZP, totiž povinnost „podle pokynů zaměstnavatele konat osobně práce podle pracovní smlouvy v rozvržené týdenní pracovní době a dodržovat povinnosti, které mu vyplývají z pracovního poměru.“ Tuto povinnost nemůže zaměstnanec na nikoho přenést.

Na základě výše uvedeného je naprosto logické, že smrtí zaměstnance pracovní poměr končí (obdobně je tomu samozřejmě též u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr). To ovšem neznamená, že stejným okamžikem zanikají všechna práva a povinnosti, které byly obsahem pracovněprávního vztahu a souvisejí s ním. Zákoník práce to podtrhuje v ustanovení § 328, a to ve vztahu k peněžitým právům buď na straně zaměstnavatele, nebo na straně zaměstnance.

Peněžitá práva zaměstnance

Peněžitá práva zaměstnance jeho smrtí nezanikají. Další nakládání s nimi se ale odvíjí od toho, jakého druhu tato peněžitá práva jsou. Jde-li o mzdová nebo platová práva (mzda, plat, odměna z dohody o pracovní činnosti nebo z dohody o provedení práce a jejich náhrady), přecházejí do výše odpovídající trojnásobku průměrného měsíčního výdělku zaměstnance postupně na jeho manžela, děti a rodiče, jestliže s ním žili v době smrti ve společné domácnosti. Mzdová a platová práva nad tento rozsah a jiná peněžitá práva (např. na náhradu škody, na cestovní náhrady apod.) se stávají předmětem dědictví a platí pro ně pravidla obsažená v občanském zákoníku, v části o dědění (ze zákona, nebo ze závěti).

Podmínka společné domácnosti

Pro přechod mzdových a platových práv zemřelého zaměstnance postupně na jeho manžela, děti a rodiče stanoví ZP podmínku společné domácnosti. Domácnost jako pojem je upravena v ustanovení § 115 občanského zákoníku. Tvoří ji „fyzické osoby, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.“ zákoník práce v této souvislosti nepočítá s registrovanými partnery podle zákona č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění, natožpak s druhem nebo družkou.

Pokud zaměstnanec zemřel a zaměstnavatel má vůči němu nějaká neuhrazená mzdová nebo platová práva, měl by vejít do kontaktu s výše uvedenými příbuznými a domluvit se s nimi na způsobu výplaty takové částky.

Peněžitá práva zaměstnavatele

Smrtí zaměstnance peněžitá práva zaměstnavatele obecně zanikají. zákoník práce dělá z tohoto pravidla tři výjimky, a to ve vztahu k peněžitým právům,

  • o kterých bylo pravomocně rozhodnuto (nejčastěji soudem),

  • která byla zaměstnancem před jeho smrtí písemně uznána co do důvodů i výše, nebo

  • která se týkají náhrady škody způsobené zaměstnancem úmyslně (viz ustanovení § 257 odst. 3 ZP).

Rozdíly ve srovnání s původní úpravou
Rozdíly ve srovnání s původní úpravou

zákoník práce účinný od 1. 1. 2007 se už výslovně nezmiňuje, že smrtí zaměstnance zaniká též právo na náhradu za bolest a ztížení společenského uplatnění. V odborné rovině se proto strhla diskuse, jestli platí tento závěr i nadále (protože vyplývá ze samotného charakteru dotčené náhrady), nebo tím chtěl zákonodárce naznačit, že není důvod, aby tato náhrada nebyla zahrnuta do předmětu dědictví jako jiné pohledávky podobného druhu. Nakonec na tuto otázku odpověděl svým rozhodnutím v konkrétní věci

Nahrávám...
Nahrávám...