dnes je 29.3.2024

Input:

§ 123 Platové tarify

22.12.2011, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 13 minut

2.6.123
§ 123 Platové tarify

JUDr. Eva Rothová

Úplné znění

§ 123
Platové tarify

  1. (1) Zaměstnanci přísluší platový tarif stanovený pro platovou třídu a platový stupeň, do kterých je zařazen, není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak.
  2. (2) Zaměstnavatel zařadí zaměstnance do platové třídy podle druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě a v jeho mezích na něm požadovaných nejnáročnějších prací.
  3. (3) Zaměstnavatel zařadí vedoucího zaměstnance do platové třídy podle nejnáročnějších prací, jejichž výkon řídí nebo které sám vykonává.
  4. (4) Zaměstnavatel zařadí zaměstnance do platového stupně podle doby dosažené praxe, doby péče o dítě a doby výkonu vojenské základní (náhradní) služby nebo civilní služby (dále jen „započitatelná praxe“).
  5. (5) Platové tarify se stanoví v 16 platových třídách a v každé z nich v platových stupních. Platové tarify se zaokrouhlují na celé desetikoruny nahoru.
  6. (6) Vláda stanoví nařízením
    1. zařazení prací do platových tříd v souladu s charakteristikami platových tříd odstupňovanými podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce, které jsou uvedeny v příloze k tomuto zákonu,

    2. kvalifikační předpoklady vzdělání pro výkon prací zařazených do jednotlivých platových tříd,

    3. způsob zařazování zaměstnanců do platových tříd,

    4. podmínky pro určení započitatelné praxe,

    5. okruh zaměstnanců, u kterých může zaměstnavatel určit platový tarif v rámci rozpětí platových tarifů stanovených pro nejnižší až nejvyšší platový stupeň příslušné platové třídy,

    6. stupnice platových tarifů pro příslušný kalendářní rok podle odstavce 5 , a to zpravidla s účinností od počátku kalendářního roku, tak, aby platové tarify v jednotlivých platových třídách činily nejméně

      platová třída  platový tarif v Kč měsíčně 
      1  6 500 
      2  7 110 
      3  7 710 
      4  8 350 
      5  9 060 
      6  9 830 
      7  10 660 
      8  11 570 
      9  12 550 
      10  13 620 
      11  14 780 
      12  16 020 
      13  17 370 
      14  18 850 
      15  20 470 
      16  22 200 
Komentář
Komentář
  • Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění

    • § 109 odst. 3 – definice platu

    • § 109 odst. 4 – závažná hlediska odměňování

    • § 110 – stejný plat za stejnou práci nebo za práci stejné hodnoty

    • § 122 – určení platu, smluvní plat

    • § 333 – počítání času

  • Nařízení vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě, v platném znění

  • Nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, v platném znění

    • § 2 – kvalifikační předpoklady

    • § 3 – postup při zařazení zaměstnance do platové třídy

    • § 4 – postup při zařazení zaměstnance do platového stupně

    • § 6 – zvláštní způsob určení platového tarifu

Komentář
Komentář

Platový tarif je základní nárokovou složkou platu zaměstnance (s výjimkou případů, kdy zaměstnavatel sjednal se zaměstnancem smluvní plat). Podle § 123 ZP přísluší zaměstnanci platový tarif stanovený pro platovou třídu a platový stupeň, do kterých je zařazen. Podleodstavce 4 téhož paragrafu zařadí zaměstnavatel zaměstnance do platového stupně podle doby dosažené praxe, doby péče o dítě a doby výkonu vojenské základní (náhradní) služby nebo civilní služby (dále jen „započitatelná praxe“).

Vedle tohoto způsobu určení platového (podle započitatelné praxe) zmocňuje zákoník práce vládu ke stanovení okruhu zaměstnanců, kterým může zaměstnavatel určit platový tarif zvláštním způsobem (podle jiných kriterií, než podle započitatelné praxe). Vzhledem k tomu, že podle § 6 nařízení vlády o platových poměrech mohou zaměstnavatelé uplatnit zvláštní způsob určení platového tarifu u všech zaměstnanců, a to bez dalších podmínek, jedná se v podstatě rovnocennou alternativu k určení platového tarifu v platovém stupni podle započitatelné praxe.

Platový tarif tedy zaměstnavatel určí podle platové třídy a

  • započitatelné praxe (§ 4 nařízení vlády č. 564/2006 Sb.), nebo

  • jiných kriterií, která si sám stanoví (§ 6 nařízení vlády č. 564/2006 Sb.).

Stupnice platových tarifů stanoví nařízení vlády o platových poměrech v přílohách 1 až 5. Platové tarify uvedené v těchto stupnicích přísluší zaměstnancům, kteří pracují po stanovenou týdenní pracovní dobu (§ 79 ZP). Sjednal-li zaměstnavatel se zaměstnancem kratší pracovní dobu, přísluší zaměstnanci platový tarif odpovídající této kratší pracovní době (§ 80 ZP).

Zařazení zaměstnance a vedoucího zaměstnance do platové třídy

Zaměstnavatel zařadí zaměstnance do platové třídy podle druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě (vyplývajícího z jmenování) a v jeho mezích na něm požadovaných nejnáročnějších prací. Vedoucí zaměstnanec se zařazuje do platové třídy podle nejnáročnějších prací, jejichž výkon řídí nebo které sám vykonává. Zařazení vedoucího zaměstnance do platové třídy se odvozuje od zařazení nejvýše zařazeného podřízeného zaměstnance i v případě, kdy vedoucí zaměstnanec řídí tohoto podřízeného zaměstnance pouze organizačně nikoliv odborné. Pouze v případě, že vedoucí zaměstnanec výhradně sám vykonává náročnější práce, než jsou práce, jejichž výkon řídí, zařadí se do platové třídy odpovídající vykonávané práci (podle stejného principu jako řadový zaměstnanec).

zákoník práce stanoví základní podmínky pro zařazení zaměstnance do platové třídy a platového stupně, s tím, že zmocňuje vládu, aby bližší úpravu provedla nařízením. Tímto nařízením je nařízení vlády o platových poměrech a katalog prací.

Katalog prací

Katalog prací, který je podkladem pro zařazování zaměstnanců do platových tříd, tvoří seznam prací od nejjednodušších, rutinních až po nejnáročnější koncepční a systémové práce, které jsou podle kriterií stanovených v § 110 ZP rozděleny do šestnácti platových tříd. Pokud některou činnost katalog prací neobsahuje, zařadí zaměstnavatel zaměstnance do platové třídy, ve které jsou v katalogu prací zahrnuty příklady prací porovnatelné s požadovanou činností z hlediska složitosti, odpovědnosti a namáhavosti (§ 3 odst. 1 nařízení vlády o platových poměrech).

Ačkoliv zákoník práce vychází z principu, že výběr fyzických osob ucházejících se o zaměstnání je plně v kompetenci zaměstnavatele (§ 30 ZP), jsou zaměstnavatelé povinni respektovat kvalifikační předpoklady stanovené pro výkon některých prací právními předpisy. Pokud pro výkon určité práce stanoví kvalifikační předpoklady více právních předpisů, může zaměstnavatel obsadit pracovní místo pouze takovým zaměstnancem, který splňuje všechny kvalifikační předpoklady (pokud příslušný právní předpis nepřipouští výjimku). Stanovil-li navíc zaměstnavatel pro výkon některých prací kvalifikační požadavky (např. zaměření nebo obor vzdělání, jazykové znalosti), musí zaměstnanec splnit příslušný kvalifikační požadavek vedle kvalifikačních předpokladů stanovených právními předpisy.

Nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců

Nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců stanoví kvalifikační předpoklady pro jednotlivé platové třídy v § 2. Těmito kvalifikační předpoklady jsou stupně dosaženého vzdělání podmiňující možnost zařazení zaměstnanců do platové třídy.

Výjimečné zařazení zaměstnance do platové třídy bez časového omezení

Pro výkon prací v jednotlivých platových třídách jsou stanoveny tyto kvalifikační předpoklady: základní vzdělání nebo základy vzdělání pro 1. a 2. platovou třídu, střední vzdělání pro 3. platovou třídu, střední vzdělání s výučním listem nebo střední vzdělání pro 4. platovou třídu, střední vzdělání s výučním listem pro 5. platovou třídu, střední vzdělání s maturitní zkouškou nebo střední vzdělání s výučním listem pro 6. platovou třídu, střední vzdělání s maturitní zkouškou pro 7. a 8. platovou třídu, vyšší odborné vzdělání nebo střední vzdělání s maturitní zkouškou pro 9. platovou třídu, vysokoškolské vzdělání v bakalářském studijním programu nebo vyšší odborné vzdělání pro 10. platovou třídu, vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu nebo vysokoškolské vzdělání v bakalářském studijním programu pro 11. a 12 platovou třídu a vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu pro 13. až 16. platovou třídu.

Ve veřejných službách a správě jsou konány i práce, pro které je obtížné stanovit potřebné vzdělání jednoznačně. Pro některé platové třídy je proto nařízením vlády o platových poměrech stanoven kvalifikační předpoklad vzdělání alternativně (ve dvou stupních). O stupni vzdělání, potřebném pro výkon konkrétní práce, rozhoduje v případě alternativně stanoveného vzdělání zaměstnavatel, nestanoví-li potřebný stupeň vzdělání jako kvalifikační předpoklad zvláštní právní předpis.

Výjimečné zařazení zaměstnance do platové třídy

Zaměstnance, který nesplňuje stanovený kvalifikační předpoklad vzdělání, může zaměstnavatel podle § 3 odst. 3 nařízení vlády o platových poměrech výjimečně zařadit do platové třídy za předpokladu, že nemohl obsadit pracovní místo zaměstnancem, který dosáhl potřebného vzdělání, a není–li to v rozporu s úpravou vyplývající ze zvláštního právního předpisu, a to:

  • až na dobu 4 let,

  • nebo na dobu delší (časově neomezenou), pokud zaměstnanec prokázal předchozí praxí nebo po dobu výjimečného zařazení na omezenou dobu (až čtyř let) schopnost k výkonu požadované práce.

Časově omezenou dobu výjimečného zařazení zaměstnance do platové třídy může zaměstnavatel využít jednak k ověření pracovní způsobilosti zaměstnance, jednak např. v případech, kdy má zájem podmínit obsazení pracovního místa tím, že zaměstnanec ve stanovené době zahájí studium, kterým si doplní potřebné vzdělání nebo zaměstnavatelem stanovené požadavky (např. jazykové znalosti).

Rozhodnutí o výjimečném zařazení zaměstnance do platové třídy při neplnění kvalifikačních předpokladů stanovených v § 2 nařízení vlády o platových poměrech je plně v pravomoci zaměstnavatele a zaměstnanec se výjimečného zařazení nemůže domáhat.

Zařazení zaměstnance do platového stupně

Základním kritériem pro zařazení zaměstnance do platového stupně je předchozí praxe. Započitatelná praxe zahrnuje jednak doby předchozího výkonu práce, jednak tzv. náhradní doby, vztahující se k péči o dítě a k výkonu vojenské služby. Podmínky a míru zápočtu jednotlivých dob stanoví § 4 nařízení vlády o platových poměrech.

U předchozí praxe je míra zápočtu je závislá na tom,

Nahrávám...
Nahrávám...