dnes je 29.3.2024

Input:

§ 102 ZP Prevence rizik

1.4.2020, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 14 minut

2.5.102
§ 102 ZP Prevence rizik

JUDr. Anna Janáková

Úplné znění

Ustanovení související

  • Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

    • § 101, 103–105 – povinnosti zaměstnavatele k zajištění BOZP

    • § 224 – pracovní podmínky zaměstnanců

    • § 4a, 363 – možnost odchýlení se od zákonné právní úpravy

    • § 349 odst. 1 a odst. 2 – výklad některých pojmů

  • Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů

    • § 53–60 – pracovnělékařské služby

  • Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů

    • § 17 a 30 – přestupek a správní delikt na úseku bezpečnosti práce

  • Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, v platném znění

    • § 92h – přestupek na úseku ochrany zdraví při práci a zajištění pracovnělékařských služeb

  • Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., o ochraně zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů

    • § 3–§ 4a – hodnocení zátěže teplem a minimální opatření k ochraně zdraví

    • § 6, 7 – hodnocení zátěže chladem a minimální opatření k ochraně zdraví

    • § 9–12 – hodnocení zdravotního rizika expozice chemickým faktorům a prachu a minimální opatření k ochraně zdraví

    • § 13–15 – hodnocení zdravotního rizika při práci s olovem, hodnocení expozice, minimální opatření k ochraně zdraví

    • § 16–18 – hodnocení zdravotního rizika expozice chemickým karcinogenům, mutagenům a látkám toxickým pro reprodukci a minimální opatření k ochraně zdraví

    • § 19–21 – zjišťování a hodnocení expozice azbestu, hodnocení zdravotního rizika a minimální opatření k ochraně zdraví

    • § 22–30 – ochrana zdraví při práci s fyzickou zátěží a minimální opatření k ochraně zdraví

    • § 31–33 – hodnocení zdravotního rizika psychické zátěže a minimální opatření k ochraně zdraví

    • § 34–35 – ochrana zdraví při práci se zrakovou zátěží a minimální opatření k ochraně zdraví

    • § 37–38 – hodnocení zdravotního rizika ohrožení biologickými činiteli a minimální požadavky k ochraně zdraví

  • Nařízení vlády č. 291/2015 Sb., o ochraně zdraví před neionizujícím zářením

    • § 4 – způsob zjišťování expozice

    • § 5 – hodnocení expozice neionizujícímu záření

  • Nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, ve znění pozdějších předpisů

    • § 3–10 – hluk na pracovišti

    • § 13–17 – vibrace na pracovišti

Komentář

Systém prevence rizik, který byl na základě Směrnice Rady č. 89/391/EHS, o provádění opatření ke zvýšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci, zaveden do českého právního řádu, představuje řadu činností zaměstnavatele, které mají za cíl ochranu zaměstnanců před působením rizik práce. Systém prevence rizik je závazný pro všechny fyzické a právnické osoby, které jsou zaměstnavateli, a zákoník práce nepřipouští v tomto ohledu žádnou výjimku např. s ohledem na velikost nebo počet zaměstnanců zaměstnavatele.

Organizace BOZP

Základem pro vytvoření bezpečného a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí a pracovních podmínek je vhodná organizace bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, resp. vhodný systém vnitřního řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Základem tohoto systému by měla být firemní bezpečnostní politika včetně plánování v této oblasti. Předpokladem je zejména začlenění pravomocí, povinností a odpovědností za oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci do organizační struktury podniku (stanovené například organizačním řádem), a to do všech úrovní řízení a do všech aktivit firmy; vytvoření systému informací a zdrojů informací; vytvoření vhodného systému školení, vhodné a účinné formy motivace zaměstnanců na všech úrovních; vytvoření podmínek pro účast zaměstnanců na řešení otázek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci; vyžadování a kontrola dodržování stanovených předpisů, opatření, pracovních postupů a zásad.

Prevence rizik

Pojem "prevence rizik" se definuje tak, že se jím rozumí všechna opatření, která mají za cíl buď

  1. předcházet rizikům, nebo
  2. odstraňovat rizika, anebo
  3. minimalizovat působení rizik neodstranitelných.

Tato opatření vyplývají buď z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (jsou to opatření, která bylo možné zobecnit), nebo z konkrétních opatření zaměstnavatele (opatření reagující na specifické pracovní prostředí a specifické pracovní podmínky u zaměstnavatele).

Právní a ostatní předpisy k zajištění BOZP

Právní a ostatní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jsou předpisy na ochranu života a zdraví, předpisy hygienické a protiepidemické, technické předpisy, technické dokumenty a technické normy, stavební předpisy, dopravní předpisy, předpisy o požární ochraně a předpisy o zacházení s hořlavinami, výbušninami, zbraněmi, radioaktivními látkami, chemickými látkami a chemickými přípravky a jinými látkami škodlivými zdraví, pokud upravují otázky týkající se ochrany života a zdraví.

Právními předpisy jsou předpisy vyhlašované (některé starší jen oznámené) ve Sbírce zákonů.

Ostatními předpisy jsou například České technické normy, Evropské normy, ISO normy, podnikové normy.

Opatření k předcházení a odstraňování rizik a k minimalizaci působení neodstranitelných rizik jsou stanovena zejména těmito podzákonnými právními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci:

  1. Nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí
  2. Nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků
  3. Nařízení vlády č. 375/2017 Sb., o vzhledu, umístění a provedení bezpečnostních značek a zavedení signálů
  4. Nařízení vlády č. 27/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci související s chovem zvířat
  5. Nařízení vlády č. 339/2017 Sb., o bližších požadavcích na způsob organizace práce a pracovních postupů při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru
  6. Nařízení vlády č. 168/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy dopravními prostředky
  7. Nařízení vlády č. 406/2004 Sb., o bližších požadavcích na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu
  8. Nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí
  9. Nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky
  10. Nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích
  11. Nařízení vlády č. 592/2006 Sb., o podmínkách akreditace a o provádění zkoušek z odborné způsobilosti
  12. Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci
  13. Nařízení vlády č. 291/2015 Sb., o ochraně zdraví před neionizujícím zářením
  14. Nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu
  15. Nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací

Opatření zaměstnavatele

Opatření zaměstnavatele mohou mít povahu kolektivní nebo povahu individuální.

Opatření kolektivní povahy působí nebo se vztahují na více zaměstnanců, kteří nejsou individuálně určení, např. technická opatření (umístění mříží, zábradlí), technologická (nahrazení nebezpečných látek používaných v technologickém procesu látkami méně nebezpečnými nebo bezpečnými), organizační opatření (stanovení kontrolovaných pásem, stanovení zákazů vstupu na určitá místa), informační opatření (umístění bezpečnostních značek, tabulek, provedení bezpečnostního značení), opatření v oblasti pracovních postupů (stanovení vhodných pracovních postupů, stanovení vhodné následnosti činností, stanovení zakázaných manipulací a činností), opatření v organizaci práce a v pracovním režimu (stanovení vhodného střídání pracovních činností, rozdělení směny na dvě části, poskytnutí bezpečnostních přestávek), kompenzační opatření (poskytnutí delší dovolené).

Opatření individuální ochrany zaměstnanců směřují k ochraně zaměstnance individuálně určeného. Typickým příkladem je poskytnutí osobního ochranného pracovního prostředku, pracovního oděvu, pracovní obuvi, ochranného nápoje.

Opatření přijatá zaměstnavatelem jsou nedílnou a rovnocennou součástí všech činností zaměstnavatele na všech stupních řízení.

Kontrola opatření a jejich aktualizace

Opatření přijatá zaměstnavatelem nejsou žádným jednorázovým nástrojem, ale naopak jsou nástrojem, který je neustále aktualizován v návaznosti na

Nahrávám...
Nahrávám...